Vliv evangelické církve je relativně malý. Jakýchsi padesát tisíc členů, to je půl procenta obyvatel. Nepotřebuji evangelický vliv ve společnosti přehánět. Přesto není zanedbatelný. Setkávám se s ním v mnoha podobách. Když se i známí lidé hlásí k církvi nebo k sympatiím k ní. Když jsou evangelické sbory na dvou stech míst, třeba i vesnicích. Je jak je. Leckde ten efekt "soli země", ta tradice "tichých v zemi" funguje.

A taky nesdílím liberální futuristický pohled, že celá společnost směřuje k vymýcení veškeré xenofobie. To je prostě jen sociální inženýrství, neodpovídá to psychologii ani historické zkušenosti. Jistě, budu třeba rád, když sexuálně jinak orientovaní lidé nebudou společností znevýhodňováni. Ale tvrdit (to neříkáte vy, LC, vím), že veškerá pozornost upřená na rozdíly a jejich hodnocení je projevem zpátečnictví, to mi připadá naivní. Prostě především v té vaší otázce "společnosti, ve kterých se může co nejplodněji rozvinout osobnostní potenciál každého" je hned několik slov nejasných.