Aktuálně v ČCE

Co hýbe s ČCE...

Odpověď na příspěvek: Re: Trojjediný Bůh

Od: Anonym: Ladislav Cajthaml--- )
Kdy: 06. 03. 2020 14:39
Předmět: Re: Trojjediný Bůh

Domnívám se, že můj myšlenkový a formulační postup je jednoduchý jako facka.
Naznačujete v dřívějším příspěvku, že rozum a reflexe nejsou všechno, a oceňujete vypojení rozumu a reflexe v zájmu (určitého) ne-rozumu a ne-reflexe. Pochvalujete si patristiku a scholastiku jakožto období, které se bez reflexe a s pouhou jednoduchou vírou hodlaly dalekosáhle obejít. Jakési mystické reflexí neposkvrněné zírání na božské zjevení Textu Písma v jeho masivní inspirovanosti, nereflektující úcta k biblickému kánonu je vám více než jeho kritické dotazování a rozkrývání.
Proto mi nezbylo než upozornit, jaké ničivé důsledky toto zanedbávání reflexe a rozumu s sebou ústrojně nese. Myšlenkové plody patristiky a scholastiky jsou dnes, pokud nejsme specializovanými historiky středověkých idejí, sporné. Nebylo by snadné vysvětlit našemu současníkovi, k čemu je nám patristika a scholastika užitečná dnes. Co je ale celkem zřejmé, ví to každý historií elementárně poučený maturant - že patristika a scholastika představovaly zároveň velké hody diskriminace a názorového násilí. Justiniánský kodex plný útlaku židů i jiných než oficiálních byzatntských křesťanů, zavření platónské Akademie v téže době, násilná antisemitská i misogynní rétorika sv. Jeronýma, obrovský totalitární potenciál Augustinovy teologie, vyhlazování Albigenských, perzekuce Jana Husa i jiných křesťanských disentů a disentních bratrstev a sesterstev, vznik Sv. inkvizice ve 13. století, pronásledování Valdenských… Když prostě chcete absenci reflexe a absenci rozumu, NUTNĚ k tomu dostanete orgie netolerance a likvidace jinak smýšlejících.
Jakub Deml patří také k podobný (esteticky a nábožensky motivovaným) ostouzečům rozumu a reflexe; reflexí opovrhuje. Dojímá se nad vírou nekomplikovanou, horoucí, nezkalenou pochybnostmi a kritičností. Není proto na škodu připomenout, jak je Deml spojen zároveň s velkou netolerancí, nenávistí a souhlasem s likvidací těch, kteří do jeho pojetí bezelstně upřímného věření a modlitbě žaltáře nespadají. ("Řekne-li ti někdo, že žid je také člověk, vyraz mu hned čtyři zuby," píše Deml ve Šlépějích roku 1940.) Samozřejmě je Deml velký umělec. Ale učit se od něj teologické, etické nebo politické zralosti by doopravdy bylo na pováženou.
Vidíte to jistě i tady, i ve své církvi, jak nebezpečný a ničivý potenciál mají pro své okolí ti, kteří nechtějí respektovat rozum a preferují spíše fanatickou, rozumem nekontaminovanou víru.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód