Tak poprvé jsem to slyšel z úst nebožtíka prof. Hellera, CČSH je dnes národně katolickou církví asi jako je ČCE čistě luterskou církví, tak jako si ty luterské sbory své luteránství většinou moc nezachovaly (podle agendy B se slouží jen ve 3 sborech), tak si ani CČSH moc nezachovala nějaké národně katolické rysy, které tam byly v počátku kvůli způsobu, jakým ta církev vznikla, ale dalším vývojem nabrala bez ladu a skladu leccos,

Důsledkem toho je, že jen málo jejich duchovních věří tak jak je psáno, některým by to nejvíc slušelo v ČCE, jiným u starokatolíků, dalším u unitářů atd., prostě guláš,často přestárlé řadové členstvo nad tím nepřemýšlí,pražský biskup Tonzar je kovaný protestant, ale biskupem není kvůli svým pastoračním schopnostem, ale protože dokáže dobře investovat restituční prachy, od jiných husitských duchovních jsem slyšel, jak smýšlí reformně katolicky a chtěli by svěcení v apoštolské posloupnosti, jakékoliv slučování s kýmkoliv by zřejmě skončilo tak, že by se husité rozešli do všech koutů podle svého gusta Jako hlavní překážku určitě nevidím počet svátostí a nějaké teologické důvody, jako spíš ty obyčejně lidské, dole by někomu bohoslužby připadaly příliš liturgické, jinému by vzali bohoslužby s češtinou, která byla archaická už za první republiky, nahoře by někdo ztratil moc

Hlavně ale smýšlení je úplně jiné, u evangelíků si sbory musejí faráře najít samy, jsou učeny, že by si na něj měly vysbírat co nejvíc peněz,jaké si to udělají, takové to budou mít, a u husitů se věčně čeká, koho jim na sbor pošle biskup