Ta církevní rekreační střediska, to je těžká věc. Jestli to prodělává, tak se to prodá. Když se to prodat nedaří, tak se to prodá pod cenou. Když se to prodat nechce, tak se to pronajme za korunu, ať tam někdo zkusí štěstí, aspoň že se o to stará. A on to zkusí a zase to vrátí, že se štěstí nedostavilo. Tak co potom dělat. Koho chceme volat k odpovědnosti? Baráky jsou problém, žerou peníze. A nejde jen o rekreační střediska. Řada vylidněných kostelů, kdo je bude udržovat, když pro těch deset lidí by stačil hodinový pronájem salónku v hospodě dvakrát za měsíc. Tady je každá rada drahá. My se můžeme jen ptát, proč některé církve, co mají modlitebnu "pár metrů" od evangelivkého kostela, rostou, (třeba jen mírně, ale rostou) a proč my ubýváme. Co lidé čekají od církve a my jim to v té naší neumíme nabídnout, ale ten "evangelikální" sbor odvedle ano… A toužíme vůbec my, lidé v těch sborech, aby noví lidé přicházeli, anebo by nám byli spíše na obtíž? Nějak v tomto smyslu bych přemýšlel. A mohlo by z toho být docela zajímavé vlákno. Pokud to neskončí u homosexuality.