Děkuji staršovstvu v České Lípě.Tento podnět je velice cenný.Vím o více lidech v církvi, kteří se do pozice nevolitelných dostali bez vlastního přičinění. Jsou to duchovní, kteří sloužili na sborech, které se rozpadli odstěhováním členů, úmrtím, většinou v pohraničí.Pak jsou to duchovní, na kterých se podepsala absence pastorační péče a podpory.Farář je sám akdyž přijdouproblémy, stává se břemenem.Mnozí se setkali se s tím, že na sboru stačí jeden nebo dva omezenci a dokážou rozvrátit celý sbor. Stačí jedna dvě pomluvy a farář je vyřízen, v celé církvi. Na to se hledí víc. Nikdo už neví, že dotyčný se snažil s plným nasazením sloužit. Pouze třeba nevyhovoval nepsaným a nevyřčeným zásadám soběstředného a samoúčelného společenství a bylo vymalováno. Nezapomínejme, že Krista ukřižovala církev….