Jiří Polák napsal: "máme hezké sborové společenství, nikdo se nehádá a jsme svorní"

Semi mu na to odpověděl: "To vám tam ale nikdo nepřinese žádnou novou myšlenku. Někdy je dobré se přiměřeně "hádat""

To jsou dva směry uvažování, oba někdy užitečné. - O významu křesťanské svornosti psát nebudu. - Hádání a polemika mají svůj význam třeba opravdu při hledání nových myšlenek. Třeba politika s bojem myšlenkových směrů počítá metodicky, potřebuje vyostřené názory stojící proti sobě. Proto taky zpravidla nedopadá dobře, když se začne v křesťanském sboru diskutovat o politice. Podle mého musí naše křesťanskost stát na vědomí hlubokého základu víry, který nás spojuje, a na kterém se pak učíme toleranci k jiným názorům. A třeba i spolu hledáme nové myšlenky…