Bible kralická - Ž 147

Ž 147,1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Ž 147,2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
Ž 147,3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
Ž 147,4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Ž 147,5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Ž 147,6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
Ž 147,7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Ž 147,8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Ž 147,9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Ž 147,10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Ž 147,11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
Ž 147,12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Ž 147,13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
Ž 147,14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
Ž 147,15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Ž 147,16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Ž 147,17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Ž 147,18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Ž 147,19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
Ž 147,20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.