Ž 12,1 (2,1) Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. (2,2) Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.
Ž 12,2 (2,3) Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.
Ž 12,3 (2,4) Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,
