Bible kralická - Mk 13,18-31
Mk 13,18 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.
Mk 13,19 Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude.
Mk 13,20 A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.
Mk 13,21 A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte.
Mk 13,22 Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.
Mk 13,23 Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.
Mk 13,24 V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého.
Mk 13,25 A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.
Mk 13,26 A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou.
Mk 13,27 I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
Mk 13,28 Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.
Mk 13,29 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.
Mk 13,30 Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.
Mk 13,31 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
