Bible kralická - L 11,14-23
L 11,14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
L 11,15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
L 11,16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
L 11,17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
L 11,18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
L 11,19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
L 11,20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
L 11,21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
L 11,22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
L 11,23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
