Bible kralická - Jb 14,1.2.10.11.12

Jb 14,1 Člověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
Jb 14,2 Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
Jb 14,10 Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
Jb 14,11 Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
Jb 14,12 Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.