Mohl by mi prosím někdo fundovaný odpovědět na otázku, proč jsou v evangelickém časopise BRATRSTVO, inzerce, nabízející ignaciánské exercicie. Nedávno jsme nad tím se známými v rodině debatovali a shodli jsme se, že něco takového by vůbec nemělo být relevantní v protestantské církvi. Ignácovy exercicie jsou kultická cvičení užívaná Jezuity původně na podporu katolických dogmat. Proč by se něco takového vůbec mělo objevovat v NAŠEM časopise? Martin Luther, pokud vím, před takovými okultními praktikami důrazně varoval.

Dekuji

Základním záměrem Ignáce je přivést křesťany k soustředěnému rozjímání nad Biblí, tak, aby Boží slovo promluvilo do mého života. Za tohle by protestanti mohli být Ignácovi velmi vděčni.

Říkáte: kultická cvičení, okultní praktiky. Víte vůbec o čem mluvíte?

Vím o čem mluvím, myslím si že protestanti by Ingnácovi neměli být vděční protože ignác sám se zavázal Katolické církvi, že protestanty zničí. Jako způsob výchovy svých žáků, používal exercicie. Neměli nic společného s rozjímáním nad Biblí. Téma ani jednoho ze čtyř týdnů základních exercických cvičení není Bible. Témata jsou: Peklo, Vtělení+Marie, Povolání do služby církvi, Vizualizace věčné odměny.

Jen jsem se ptal co to má společného s protestantismem, nic víc. Možná že ty nové exercicie jsou jiné, nevím.

Davide, ta témata, která vypisujete, JSOU biblická.

Podívejte se do té knížky dále. Ke každému z nich jsou uváděna rozjímání nd biblickými oddíly. Nevím, jestli si vůbec dovedeme představit, jak to v té době bylo nové - osobní rozjímání nad Biblí. V době, kde "být křesťanem" asi často znamenalo jen "mít účast na kultickém dění".

Vy se tak snadno rozohníte proti něčemu…

Nejsem rozohněn, jen mi to připadalo podivné. Pokud na protestantském časopise uvidíte něco takového a víte o co jde, tak Vás to trochu praští do očí. I moji známí byli překvapení, že tam něco takového je, na tom přece není nic zlého. Mě hlavně zajímá, jestli tu někdo neví, jak se ony exercicie liší od těch čistokrevných jezuitských exercicií. Já souhlasím, že Ignácova kniha obsahuje významné myšlenky, vůbec netvrdím, že ne. Zajímá mě, jestli nabízené exercicie uvádějí cvičence do katolické mystiky nebo ne, to bych hlavně chtěl vědět. Pokud ano, neměly by figurovat v časopise ČCE, pokud ne, mělo by přízvisko "ignaciánské" být odstraněno, protože lidé si pak mohou myslet, že skutečné Ignácovy exercicie vypadají takto. Nic víc v tom není.

Ale to bych na každou velkou osobnost našel něco velmi deklasujícího, takže byste pak někde slyšel třeba o luterské církvi a říkal byste si: "jak se mohou jmenovat po tom vulgárním antisemitovi?"

OK, možná máte pravdu, taky mě tehdy napadlo to s M.Lutherem, když jsem o tom přemýšlel. Luther měl z našeho pohledu mnoho špatných názorů a způsobil zřejmě dost škod. Jedna věc tu ale trochu nesedí, Lutherovi hlavní doktríny totiž byly u Luteránů zachovány a souhlasí s jeho teologií. Moje jediná otázka zní: jsou nabízené exercicie čistokrevné, myslím tím originální? Je v nich zachováno to, co Ignác přesně učil, nebo je to upraveno pro protestanty? Nic víc vědět nechci.

Co je špatného na názvu katolická mystika? Katolický znamená obecný. Nedávno jsem četl,že reformační křesťané se učí od katolíků zbožnosti, mystice, katolící jsou zase obohaceni protestantskou teologickou liraturou. Já jsem nedávno začal číst knihy o kontemplaci a vnitřní modlitbě a musím říci, že mi velice pomohli po hlubokém zklamání z nesnášenlivého protestantského prostředí, plného negativního se vymezování a podezřívavosti, kde katolíkbylo v podstatě sprosté slovo

Mluvím o něčem jiném. David shledal podezřelým přízvisko "ignaciánský".

Dobrý den, nemám ve zvyku účastnit se debat na tomto fóru, ale tohle mne uhodilo do očí. Nejsem asi úplně fundovaný, ale ignaciánské exercicie jsou mi natolik drahé, že bych rád zareagoval.

Když otevřete úvodní poznámky Ignácovy exerciční knížky, najdete tam v prvním odstavci vysvětlený smysl duchovních cvičení: "aby se člověk zbavil všech neuspořádaných náklonností a aby po jejich odstranění hledal a našel Boží vůli v uspořádání vlastního života" (čl. 1).

Ignác je velmi "protestantský" v jeho důrazu na zodpovědnost každého osobně před Pánem Bohem, na hledání individuální Boží vůle pro život. V tom se vymykal církvi své doby, jakkoli je samozřejmě jejím dítětem jako my všichni. Martin Luther, pokud vím, varoval před záslužnictvím. Jeho teologie naopak čerpá z bohatství německé mystiky jako z jednoho ze zdrojů, které mu otevřely nový vhled do svědectví Písma.

Byla by to samozřejmě debata na dlouho. Když dovolíte, rád bych z Ignáce ocitoval ještě jednu poznámku, která pro každou takovou debatu je zásadní: "…každý dobrý křesťan musí být ochotnější vykládat výrok bližního v dobrém než ve špatném smyslu; a nemůže-li ho dobře vyložit, ať si zjistí, jak tomu výroku druhý rozumí, a rozumí-li mu špatně, tak ať ho s láskou opraví…" (čl. 22)

Děkuji Vám za zajímavý příspěvek. Mám exercicie pouze v angličtině takže z nic nemám tak velký užitek jako možná Vy. Nikdy je ovšem praktikovat nehodlám, beru je jen jako studium katolické mystiky. Rozhodně to co nyní řeknu nemyslím jako útok, ale já osobně (a je to jen můj osobní názor) bych se necítil dobře při praktikování něčeho, co Ignác z Loyoly napsal poté, co protrpěl několikatýdenní blouznění a přeludy v dominikánském klášteře a prováděl všemožné formy sebetýrání, jakožto spis inspirovaný těmito stavy a určený především jako pomůcka pro povzbuzení novice Jezuitského řádu odhodlaněji pomáhat církvi v likvidaci protestantů. Nevím, mě to prostě připadá divné. Neříkám, že samotné exercicie jsou zlé, jen, že mají pro mne trochu pochybnou historii a účel. Nejsou založeny na vztahu s Bohem ale na sugesci.

Ovšem, mluvím teď o skutečných exerciciích, správně a detailně prováděných podle směrnic jezuitského řádu. Jak říkám, je možné, že nějaké nové exercicie, které jsou nabízeny v Bratrstvu mohou mít jinou povahu, to je právě to, co nevím. Proto se ptám, co mají společného s naší církví a s protestantismem vůbec. Pokud se nějak odlišují, potom by se měly nazívat jinak, lidé by totiž mohli být zmatení protože by to byl jen takový "slabý odvar", už by to nebyly pravé čtyřtýdenní exercicie, při kterých se člověk musí uzavřít v naprosté samotě, s nikým kromě instruktora nepřicházet do styku, obklopit se vizuálně sugestivními tématy a prakticky celý den duchovní cvičení prožívat.