Téma: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

Od: Uživatel Evangnetu Jan Dospiva <>
Kdy: 27. 08. 2012 20:32
Předmět: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

Navigace: link | přehled | fórum
Abych trochu rozhýbal stagnující diskuzi, dávám sem k zamyšlení a k diskuzi některé odkazy a citace:
Křesťané proti zákonu o církevním majetku
Jako křesťané různých církví, kterým leží na srdci osud našich církví a jejich dobré jméno, vyslovujeme zásadní nesouhlas s navrhovanou podobou zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, tzv. církevních restitucích. Domníváme se, že k této závažné záležitosti, zásadní pro dobré jméno církví a Kristova učení, nemají mluvit jen nejvyšší představitelé církví (např. Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví), ale všichni ti, kdo se k církvím a ke křesťanství hlásí. K našemu postoji nás vedou tyto důvody:
Spojení tzv. restitucí s otázkou financování církví a tlak na navracení majetku zatemňuje pravou podstatu evangelia a je v rozporu s posláním církve. Církve, namísto aby hledaly nejprve Boží království s nadějí, že vše ostatní jim bude přidáno, začínají od majetku, od snahy zajistit se v tomto světě. Jsme přesvědčeni, že budoucnost církví nelze stavět na majetcích z minulosti, ale na současné živé víře a ochotě k oběti. Bez nich je snaha zabezpečit církve marná a sotva dlouhodobě povede k jejich plnohodnotné a pro ostatní prospěšné existenci. Nelze přece sloužit dvěma pánům, Bohu i majetku.
Neobhajujeme způsob, jakým vláda KSČ po únoru 1948 s církvemi jednala. Respektujeme právo církví vlastnit majetek a uvědomujeme si nezbytnost ekonomického zajištění jejich rozmanité činnosti. Ale jako občané ctíme zároveň nábožensky neutrální charakter České republiky. Nesouhlasíme s tím, že církve se navrácením majetku ve spojení s odškodněním podle vládního návrhu dostanou do privilegovaného postavení oproti jiným právnickým osobám. To podle nás odporuje samotnému smyslu církví a staví na hlavu Kristovo učení. Jako následovníci Ježíše Krista máme nést kříž, třeba snášet i křivdu, a ne se domáhat starých privilegií.
Naprostá většina majetku, o který se jedná, patřila římskokatolické církvi a byla získána za zcela jiné historické situace, kdy církev takříkajíc splývala s celkem společnosti a plnila zcela jiné úlohy, úlohy, které dnes z velké části zastává stát nebo neziskové organizace. Majetkovým narovnáním podle současného návrhu by se římskokatolická církev dostala do pozice jednoho z nejsilnějších ekonomických subjektů v České republice. Její podnikání by probíhalo v privilegovaném prostředí ve smyslu současného znění zákona 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Všechny církve by se staly korporacemi, soukromými společnostmi, pohybujícími se v tržním prostředí a vedenými logikou zisku, a vystavily by tak své vlastní poslání neúměrnému riziku, což odporuje jejich vlastnímu a nezaměnitelnému poslání.
Současný návrh zákona počítá s tím, že se římskokatolická církev vzdává přibližně dvaceti procent finančního odškodnění ve prospěch menších církví. To podle nás nestačí. Je potřeba mít rovněž respekt a úctu ke stále rozhodnější většině našich spoluobčanů, kteří se k žádnému křesťanskému vyznání nehlásí. Schválení navrhovaného zákona bez širšího konsenzu výrazně prohloubí příkop mezi křesťanskými občany a ostatní veřejností, pro nás křesťany a občany této země to bude zahanbením. Církve sice budou mít majetky, ale lidé k církvím nenáležející se k nim otočí zády.
Chystaná úplná odluka státu a církví je navíc součástí již probíhajícího procesu, v němž se politická reprezentace postupně zbavuje odpovědnosti za sociální služby a za péči o kulturní památky a přenáší tuto odpovědnost na bedra církví. Bude státu sloužit jako alibi, aby již na tyto činnosti nemusel přispívat. Jsme přesvědčeni, že provozní a mzdové náklady církví mají být postupně financovány z příspěvků členů církví a sympatizantů, ať už přímo či prostřednictvím daňového systému. Naopak v péči o sociální sféru a kulturní památky by měla být finanční účast státu posilována, neboť se jedná o obecné statky, obecné kulturní a duchovní dědictví.
Vyzýváme proto poslance a senátory, aby nehlasovali pro předkládaný návrh zákona a snažili se v široké diskusi nalézt společensky přijatelné řešení, které by otázku církví propojilo s financováním dalších obecně prospěšných organizací. Představitele církví pak vyzýváme, aby se vzdali alespoň části nárokovaného majetku.
V Praze dne 14. srpna 2012
Podepsáni:
Jan Andrle, doktorand na Filosofické fakultě UK Adam Borzič, básník Petr Cekota, překladatel a publicista Pavel Čižinský, advokát, Jan Dospiva, úředník Dan Drápal, evangelikální teolog, emeritní senior Křesťanských společenství Stanislav Heczko, ekonom Eduarda Heczková, farářka Luterské evangelické církve augšpurského vyznání Jiří Hoblík, religionista a farář Českobratrské církve evangelické Jitka Hrušková, učitelka Aleš Jaluška, farář Církve československé husitské a kaplan ve Věznici Valdice Jeroným Klimeš, psycholog Jiří G. Kohl, římský katolík teolog a matematik v důchodu Jan Kořista, překladatel, tlumočník Jakub Ort, student teologie Filip Outrata, historik, teolog Miroslav Pojsl, vedoucí Katedry církevních dějin a dějin křesťanského umění Cyrilometodějské teologické fakulty UP v Olomouci Martin C. Putna, literární historik Martin Rozumek, zámečník Vratislav Ryšavý, historik umění a historik Jiří Silný, ředitel Ekumenické akademie, duchovní Církve Československé husitské Jana Šilerová, biskupka olomoucké diecéze Církve Československé husitské Jan Škrob, šéfredaktor časopisu Protestant Ivan Štampach, religionista Tomáš Tožička, evangelický teolog Tomáš Trusina, farář Českobratrské církve evangelické Rudolf Vévoda, historik Jana Wienerová, farářka Církve československé husitské Zuzana Wienerová, sociální pracovnice Petr Žaloudek, teolog
Od: Uživatel Evangnetu Jan Dospiva <>
Kdy: 27. 08. 2012 20:36
Předmět: Re: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

Od 40. minuty 50 sekundy:
Jen je třeba opravit zavádějící tvrzení, že "značná část" signatářů jsou sociální demokraté nebo křesťansko-sociální platformy sociální demokracie. Ve skutečnosti je mezi 30 signatáři 1 sociální demokrat a další 3 členové zmíněné platformy, ostatní jsou buď nestraníci nebo dokonce pravicově smýšlící křesťané.
Od: Uživatel Evangnetu Jan Dospiva <>
Kdy: 27. 08. 2012 20:39
Předmět: Re: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

Dále si dovolím citovat Jiřího Silného z diskuze na Deníku Referendum:
"Pro církve vzešlé z české reformace je to přímo otázka víry, vyjádřené ve Čtyřech pražských artikulech, kde se říká, že církev má být chudá. Ale podobné tradice jsou i u katolíků a jiných. V bibli se k tomu dá dohledat spousta citátů. Samozřejmě jsou náklady nutné pro fungování církví, ale měly by mít podobu průběžného financování a ne hromadění pokladů, na které je snadno spoléhat."
Od: Uživatel Evangnetu Jan Dospiva <>
Kdy: 27. 08. 2012 20:44
Předmět: Re: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

Od: Uživatel Evangnetu Jan Dospiva <>
Kdy: 27. 08. 2012 20:46
Předmět: Re: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

Od: Uživatel Evangnetu Jan Dospiva <>
Kdy: 27. 08. 2012 20:49
Předmět: Re: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

Pak sem dávám odkaz na jeden sice politicky dost vyhraněný článek…
…ve kterém mě ale zaujala tato pasáž:
"Je zcela legitimní si myslet a žádat jako politický program, aby církve měly pokud možno malou ekonomickou a politickou moc a aby nedostaly majetek, který získaly v dávných dobách podle pravidel feudálních vlád, které dnes vnímáme jako zcela nespravedlivé a proticivilizační (poroba obyvatel, útlak žen a menšin, mafiánská struktura vládnutí různých šlechtických oligarchií).
Není na tom nic nacistického ani komunistického, je to pouze standardní liberální názor z dob boje osvícenství s molochem římskokatolické církve. A na tomto programu byla vždy postavena agenda levice od 19. století. Správnou otázkou dnes by mělo být, zda se římskokatolická církev od dob aliancí oltáře a trůnu opravdu změnila a stala se vskutku demokratickou institucí. Nezdá se tak."
Od: Uživatel Evangnetu Jan Dospiva <>
Kdy: 27. 08. 2012 21:00
Předmět: Re: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

…a v návaznosti na to si dovolím citovat z diskuze na Christnetu příspěvek diskutéra podepsaného jako Pavel Letko:
"Dodal bych, že pokud nebude naše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost zákoníků a farizeů, nevejdeme do božího království. Spravedlnost restitucí je spravedlností Starého zákona."
Od: Anonym: Ondra G194.228.169.--- )
Kdy: 27. 08. 2012 22:15
Předmět: Re: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

To je ono! Teď už jasně chápu, proč tuneldědek coby standardní liberál ve své moudrosti nechal majetek oligarchiím zcela nešlechtického původu. Ale proč potom brojí proti útlaku většin a mužů?
Od: Kazatel ČCE Roman Mazur <>
Kdy: 28. 08. 2012 11:45
Předmět: Re: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

Hlas pro restituce, z ekonomického prostředí a z ekonomických důvodů:
Od: Kazatel ČCE Roman Mazur <>
Kdy: 28. 08. 2012 11:50
Předmět: Re: Křesťané proti zákonu o církevním majetku

Od: Uživatel Evangnetu David Geisler <>
Kdy: 29. 08. 2012 12:09
Předmět: Článek "Díky Bohu za restituce" (Respekt z 26. 8. 2012)

Zajímavý článek "Díky Bohu za restituce" (Respekt z 26. 8. 2012)
- rozhovort o tzv. církevních restitucích s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou, místopředsedou Ekumenické rady církví Danielem Fajfrem a předsedou Federace židovských obcí Jiřím Daníčkem
- online na: http://respekt.ihned.cz/c1-57168330-diky-bohu-za-restituce (ale celý znění diskuze je v tištěné verzi - na netu je jen pro předplatitele)
Což je škoda… :(
Od: Anonym: Jeden člen194.228.169.--- )
Kdy: 29. 08. 2012 13:52
Předmět: ???

To je teda článek. Ve skutečnosti majetek a zejména finanční náhrady zablokují církev - teď mluvím o ČCE - na dvacet let. Už dnes vypatláme spoustu energie na správu majetku - kolik má např. ústředí lidí na pronájem nemovitostí? Náš syn. senior napsal, že musíme sehnat správné lidi na správu majetku, který dostaneme. Jenže kde ty lidi seženeme? Prostě je neseženeme, protože nejsou. Dostanou to na krk ti schopnější, kteří se kvůli tomu nebudou moct věnovat svému poslání, a nebo si to přeberou vyžírkové, kteří si z toho udělají svůj byznys. Ať to dopadne tak nebo tak, za dvacet let nebudem mít nic a teprve potom budeme moct začít dělat to, o co v církvi jde. Do té doby budou naše orgány řešit jen ten poťapaný majetek.
A ať si katolíci říkají, co chtějí, jsou na tom stejně a budou na tom ještě hůř, protože toho dostanou víc.
Od: Uživatel Evangnetu David Geisler <>
Kdy: 30. 08. 2012 08:25
Předmět: Re: článek

Nejrozumněji tam odpovídá p. Daníček z Federace židovských obcí. Nevím, ale tak nějak mi to připadlo více pokorné. Možná je to tím, že židovská zkušenost v diaspoře je taková realističtější (po hrůzách 20. století, které postihly tuto komunitu v Evropě).
Ty odpovědi 2 zástupců křesťanských církví mi přišly příliš pyšné. Což je škoda. Nějak se mi zdá, že pro vidinu "nápravy křivd" se zapomíná na křesťanskou pokoru. A tím se potažmo zavírají dveře pro misii v našich zemích.
Nu co…alespoň je to upřímné a člověk ví , na čem je… (Marek 4:22)
Od: Uživatel Evangnetu Jan Dospiva <>
Kdy: 31. 08. 2012 21:46
Předmět: Re: článek

Od: Anonym: šesták194.228.169.--- )
Kdy: 02. 09. 2012 10:49
Předmět: pokus o ftip

Pohádka o restitucích
Přestože se restitučním pohádkám naši nejznámější sběratelé vyhýbali, na konci 18. stoleti se těšily značné oblibě. Dochovalo se nám jich několik, přičemž je třeba předpokládat, že existovaly ve více verzích; vybral jsem jednu z katolického Příbramska (za ostrý protievangelický postoj se omlouvám, ale v pojosefínské době byla ekuména ještě na houbách).
To šel jednou kardinál za Kalouskem pro restituce. Potká ho synodní senior a hned se ptá: - Kampak, kardinále? - Za Kalouskem pro restituce, povídá kardinál. - Vezmi mě s sebou, prosí senior. Nebudu chtít víc než pět procent. - Kdepak, povídá kardinál. Když jsem šel na odpustky, tak jsi nechtěl. - To jsem měl rýmu, řekl synodní. A jestli mě nevezmeš, všude napíšu, že jste církev sobecká a hrabivá a že jste nám spálili Husa. Co měl kardinál dělat? Domluvili se na čtyřech a půl procentech toho, co dostane, a šli spolu dál.
(Nebudu vás unavovat dalším pokračováním těchto setkání. V této verzi pohádky je jich ještě šest. Pokračujme tam, kde šli spolu za Kalouskem všichni.)
Jak jdou dál, za keřem číhal Sobotka. Vystrčil jen hlavu a ptá se: Kampak vy všichní? - Pro restituce za Kalouskem. - A máte dost velké pytle? A rozdělíte se spravedlivě? Ještě chvíli se vyptával, pak se rozloučil a běžel zkratkou přes les do Kalouskova zámku. Kalouska vyhodil a sám si vlezl za jeho stůl.
Za chvilku dorazili restitučníci před zámek. Chvilku se dohadovali, nakonec poslali dovnitř samotného kardinála a nachystali si pytle a truhly. Kardinál vešel dovnitř a povídá: Kalousku, jsem tu pro restituce. - Jen pojď dál, zval ho Sobotka tenkým hláskem. Ale kardinál se polekal: Cože mluvíš tak slušně, Kalousku? - To abych snáz proklouz do nebe, říká Sobotka. Ale jak otočil hlavu, lekl se kardinál znovu: Kam jsi dal vlasy, Kalousku? - Připravuju se na kněžství, abych mohl lépe sloužit Římu, odpověděl medovým hlasem Sobotka a rozepnul si pásek u kalhot. - Ale proč si rozepínáš pásek? divil se kardinál. - To abych na vás mohl vystrčit zadek, zasmál se Sobotka, vystrčil na kardinála zadek a vyhodil ho ven.
Venku hned začali všichni křičet, aby dostali svůj díl. Podělím vás všechny stejně, povídá kardinál a - vystrčil na ně zadek. Pak jim vypověděl, jak nahoře pochodil. A tu se jeden restitučník rozzlobil, že měl dostat jen dvě a čtvrt procenta a kardinál na něj vystrčil zadek celý. Přidali se k němu další, pohádali se a pobili a od té doby se u nás katolíci s těmi ostatními nemají rádi. Zvonec a konec.
Možná se vám zdá tato pohádka drsná. Ale nepřejte si slyšet tu z Valašska, jak šli úspěšní restitučníci zpátky a potkal je Pán Ježíš se svatým Petrem. Je to jediná lidová pohádka u nás, kde tato dvojice mluví nevybraným jazykem.
Doplnění: Jako doklad restitučních pohádek se objevuje postava restitučníka i v některých lidových betlémech na Vysočině. Poznáme ji podle toho, že jde k betlému s prázdným pytlem.
Od: Anonym: David daggie Geisler---.tmcz.cz )
Kdy: 06. 09. 2012 15:44
Předmět: Celý článek z Respektu