Téma: Sociální učení evangelické církve

Od: Uživatel Evangnetu David Geisler <>
Kdy: 30. 01. 2012 21:32
Předmět: Sociální učení evangelické církve

Navigace: link | přehled | fórum
Rád bych se zeptal, jestli existuje v současné době nějaké ucelené sociální učení evangelické církve - popř. evangelická sociální etika? Nebo jsem odkázán při svém studiu pouze na katolické zdroje?
Od: Kazatel ČCE Karel Šimr <>
Kdy: 31. 01. 2012 21:29
Předmět: Re: Sociální učení evangelické církve

Doporučil bych obrátit se na děkana ETF UK v Praze a etika Jindřicha Halamu. Pokud on neví, tak už nikdo :-)…
Od: Uživatel Evangnetu David Geisler <>
Kdy: 31. 01. 2012 23:41
Předmět: Re: Sociální učení evangelické církve

Ano, znám jeho knihu "Sociální učení Českých bratří 1464-1618". Což je evangelická středověká historie. Zajímavá sice a podnětná, ale historie. Nic soudobého jsem zatím nenašel.
Nicméně děkuji za radu, zkusím ho kontaktovat.
Od: Uživatel Evangnetu František Smetana <>
Kdy: 01. 02. 2012 10:01
Předmět: Re: Sociální učení evangelické církve

Určitě jde o již starší zdroj ke studiu,ale snad nebude ke škodě tento link:
Také jsem nad tím přemýšlel, když občas poslouchám na Rádiu Proglas nějaké pořady k tématu sociálního učení katolické církve. Nedávno bylo výročí encykliky k této věci. Asi je otázkou, jak jsem četl kdesi bonmot, zda Jan Pavel II. byl posledním opravdovým "levičákem" v Evropě po pádu Železné opony. Zajímalo by mne, zda je učení katolické círve o sociálních otázkách pouze učením anebo je i někde praxí… (celospolečenskou - v nějakém převážně katolickém státě).
Pokud je záležitostí jedinců, tak se asi nelišíme my protestanté, kteří také klademe důraz - jak to slyším v kázáních - na osobní odpovědnost za konkrétního hladového a nahého… Mt 25,31-46
Od: Uživatel Evangnetu David Geisler <>
Kdy: 01. 02. 2012 14:46
Předmět: Re: Sociální učení evangelické církve

Bratře Smetano.
Tak…co se týká vašeho dotazu ohledně "učení katolické círve o sociálních otázkách (co do učení a praxe)" - studuji dálkově na katolické vyšší škole sociální práci. Probírá se to tam na přednáškách shora zdola. Zvláště v Olomouci je tomto ohledu velmi aktivní Katedra křesťanské sociální práce na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Doporučuji navštívit stránky jeji vzdělávacího portálu - sekce Odborné texty: https://www.portalcmtf.upol.cz/open.php?type=0&;id=5
I my, dálkoví studenti charitativní a sociální práce, této možnosti hojně využíváme. A ani jako protestanti se nežinýrujeme legálně stahovat katolické texty. Inu, když ty protestantské nejsou k mání. Tedy snad jen zatím nejsou…
Co se týká té protestantské etiky: Weber je bohužel 100 let starý modernistický sociolog a já s jeho výsledky výzkumů ohledně vlivu protestantské etiky na vývoj moderního kapitalismu mohu souhlasit jen pro tu dobu, kdy to psal. Což byl rok 1904 - 1905. Pokud by se mělo brát jeho pojednání o protestantské etice univerzálně, tak nesouhlasím. Je to, dle mého názoru, již překonané.
Ohledně snah moderních protestantských teologů definovat křesťanskou etiku píše Arno ANZENBACHER, což je katolický autor, ve své knize "Křesťanská sociální etika - Úvod a principy" (CDK, 2004)takto:
"…Proti kulturnímu protestantismu a náboženskému socialismu se v meziválečné době stavěla dialektická teologie, především Karl BARTH. Podle BARTHA se křesťanská etika musí zakládat výhradně na zjevení, a proto se nesmí opírat o varianty přirozeného práva, o autonomii sociálních oblastí nebo o sekulámě-racionální antropologie, sociologie nebo psychologie. Kdo hledá Boží vůli nezávisle na zjevení Krista v sociální etice, jež od něho odezírá, vyčleňuje „světský" život v politice, hospodářství a společnosti z Kristovy královské vlády. Tento christologický přístup je nekompromisně vyjádřen v prvních dvou tezích „Teologického prohlášení z Barmenu"(1934):
Odmítáme jako falešné učení, že církev může a musí jako pramen svého zvěstování vedle tohoto jediného Božího slova uznávat coby Boží zjevení ještě jiné události a moci, postavy a pravdy. […] Odmítáme jako falešné učení, že existují oblasti našeho života, v nichž nepotřebujeme ospravedlnění a posvěcení skrze něho. (SCHREY (vyd.j 1971, 38)
BARTH se sice ve smyslu tohoto přístupu pokusil vyčíst z christologických výpovědí zjeveni určité směrnice pro světské sociální či politické jednání, to ovšem mělo malý výsledek. BARTH a jiní představitelé dialektické teologie (R. BULTMANN, F. GOGARTEN) nakonec od sociální etiky upustili, což přispělo „k oddálení církve a společnosti, teologie a společnosti, teologie a společenských věd", jež se projevuje až dodnes (HONECKER, ESL, 1987, 2,3193).
Zatímco dialektickou teologii pěstovali převážně reformovaní teologové, přístupy teologie „řádů " pocházejí především od luteránů (například Paul ALTHAUS, Warner ELERT, Walter KÚNNETH, Helmut THIELICKE). Tyto přístupy rozlišují mezi nárokem zjevení a světskými ,,řády" (například manželství, rodina, stát, vlastnictví), které jsou dány obecně lidsky. Klade se otázka, do jaké míry tyto „řády" patří k dobrému řádu Božího stvoření nebo jsou to „řády" sloužící k zachování, podmíněné dědičným hříchem. Na tuto otázku se odpovídá rozdílně. Protože tyto přístupy přisuzují světským „řádům" všeobecně lidský a relativně autonomní vý- znam, přibližují se linii klasického přirozeného práva v katolické sociální nauce. Přitom se převážně odvolávají na LUTHEROVU nauku o dvou říších.
…Kontroverze mezi christologickým přístupem dialektické teologie (Kristova královská vláda) a přístupem teologie „řádů" (nauka o dvou říších) určovala do velké míry diskusi o evangelické sociální etice mezi rokem 1945 a dobou kolem roku 1968. Poté se tento protiklad značně relativizoval. Kulturní situace vzniklá vlivem hnutí z roku 1968, ale i nová orientace katolické sociální nauky po konstituci Gaudium et spes a plodný ekumenický dialog vedly ke vzniku pluralistické křesťanské sociální etiky, v níž rozdíly neprobíhají ani tak mezi konfesemi, jako spíše napříč konfesemi. Tak se v 60. letech v obou vyznáních vyvinula velmi podobně koncipovaná politická teologie (3.3.2), která v obou konfesích vedla k podobným kontroverzím. Také na vzniku teologie osvobození (33.3) se podíleli teologové obou vyznání (COLLET, LThK 2, 1994, 130)." [ANZENBACHER, 2004, s.172-17]
Já osobně jsem zastáncem christologického přístupu a zárověň jsem pevně ukotven v kultuře 60. let, která mě i dnes velmi ovlivňuje. S liberální teoligií, teologii řádů, politickou teologiií a teologií osvobození jsem se neztotožňoval v době své konverze a neztotožňuji se s nimi ani dnes - při své diakonické praxi. Ale respektuji to, že to tak "někdo má".
Od: Uživatel Evangnetu Michal Vejvoda <>
Kdy: 01. 02. 2012 19:06
Předmět: Re: Sociální učení evangelické církve

Uživatel Evangnetu David Geisler napsal(a):
 S liberální teoligií, teologii řádů, politickou teologiií a teologií osvobození jsem se  neztotožňoval v době své konverze a neztotožňuji se s nimi ani dnes - při  své diakonické praxi. Ale respektuji to, že to tak "někdo má".
Já se s tím taky neztotožňoval, ale začínám..tedy s politickou teologií, teologií osvobození a náboženským socialismem..ono na tom něco je :D 
Od: Uživatel Evangnetu David Geisler <>
Kdy: 01. 02. 2012 19:45
Předmět: Re: Sociální učení evangelické církve

to Michal:
Naprosto respektuji tvůj postoj, nicméně já zůstávám teologicky Barthovi a "teologii krize". Pokud bych mohl vyslovit svůj názor, tak si myslím, že teologické směry, o kterých ty hovoříš, se snaží opětovně smíchat teologii s ostatními disciplínami - filozofií, etikou a politikou atd..
Což se dle mého mínění, díky Bohu úspěšně, podařilo odddělit od sebe ve 14. století mému velmi oblíbenému "Doctor Invincibilis neboli neporazitelnému doktorovi" - Williamovi z Ockhamu. :) :) Moc pěkně o něm (kromě filozofické literatury) píší také i na Wikipedii:
"Ockhamův názor, že Boha lze poznat pouze z jeho Zjevení a nikoli rozumovými prostředky, připravil oddělení filosofie od teologie i názory pozdější reformace. Jeho stanovisko, aby se církev zbavila majetku a byla podřízena světské moci, přímo inspirovalo Johna Wycliffa a jeho prostřednictvím i české husitské hnutí."
Pod tu větu - "…Boha lze poznat pouze z jeho Zjevení a nikoli rozumovými prostředky…" - bych se mohl podepsat. Inu, zase ten Barth, že? :)
Od: Anonym: Anna Glacová194.228.169.--- )
Kdy: 01. 02. 2012 20:55
Předmět: Re: Barth, víra a majetek

K tomu Barthovi - nejde asi jen o zjevení - osobně věřím, protože mi to můj rozum a smyslové vnímání (což je také částečně rozumová záležitost) i přes určité pochybnosti doporučuje. Nikomu to nevnucuji - každý si k Bohu dojde jaksi po svém - někdo podle Bartha, někdo třeba tím, že ho něco osloví - filosofie, hudba, pouť, obraz, příroda, kontakt s druhými, krize, radost… - prostě cestu k Bohu bych neuzavírala pro nějaké historické období do nějakého filozofického/theologického kabátu a jestliže si Bůh k člověku hledá různé cesty, nevylučovala bych ani ten rozum a smyslové vnímání, ač naše dnešní nenáboženské okolí na nás křesťany možná působí, že Bůh do rozumu a našeho světa, obzvláště toho praktického, nepatří. S tím, že církev se nemusí zásobit majetkem, zůstat chudá a přitom plnit věci, pro které ji Bůh ustanovil, s tím souhlas. Ovšem zatím se církve vydaly cestou jinou…myslím, že protlačování uchem jehly na té úzké cestě naší pouti je trochu zbytečná složitost - jejího ovoce se v budoucnu zřejmě dost najíme.
Od: Uživatel Evangnetu David Geisler <>
Kdy: 02. 02. 2012 08:41
Předmět: Re: Barth, víra a majetek

Milá sestro Glacová.
Repektuji váš názor na různé cesty k Bohu. Nicméně chápu také Ockhama a Bartha v tom, že "poznání Boha" - ve smyslu poznání Hospodina, biblického Boha Izraele, který se zjevil Mojžíšovi, jednal se svým lidem a hovořil skrze proroky, není možné jinak než setkat se s jeho synem, Ježíšem Kristem z Nazaretu. A to setkat se s ním skrze víru. Tato víra se však může dít jen skrze slyšení slov apoštolů a dalších svědků víry tak, jak jsou zapsána v evangeliích a dalších novozákonních knihách.
Ono zjevení se děje prakticky jen tak, jak je popsáno v evangeliu: "…(Ježíš)řekne jim: „A za koho mě pokládáte vy?“ Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.“ Ježíš mu odpověděl: „Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích." (Matouš 16, 15-17)
Hospodin je podivuhodný, když k víře využívá tak lidmi opovrhovaný nástroj jako je Písmo svaté, že?
Ty ostatní cesty - kultura, filozofie, etika, psychologie atd. - chápu já osobně jako metody nebo nástroje smysluplné cesty k naplnění přikázání "milovati budeš bližního svého". Jak nás učí Kristus: "Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře." (Marek 14,7)
Od: Anonym: Anna Glacová194.228.169.--- )
Kdy: 02. 02. 2012 12:31
Předmět: Re:

Skrze víru v Ježíše Krista - u křesťanské víry, to ano, ale pouze skrze slyšení apoštolské zvěsti přesně tak, jak je zapsaná v Bibli? Myslím si, že Duch Svatý může být i trochu více tvůrčí. A že on to naše tělo přežije, když už ho jaksi rozpohyboval a uhnětl. Pán Ježíš Petrovi říká, blaze. Ne asi něco jako - toto je jediný přístup. No, ale když my ty smysly a rozum škrtneme, jakožto prostředky, kterými se k Bohu nedostaneme, tak nám už nic moc nezbyde - myslím, že Bůh nepotřebuje, abychom k němu měli co nejčistší způsob přístupu, ale aby se s ním člověk nějak setkal, Pán Bůh ho už pak očistí sám, ví lépe než my, jak. Pán Ježíš k lidem přistupoval hodně různým způsobem…a i k Izraelitům např. v maně na poušti Hospodin byl poněkud materiální - bylo to zjevení, ale taky se najedli. Jak si pak vysvětlit, že někdo hovoří s Bohem tím, když medituje před obrazem Ukřižování apod? Bůh tak oslovil Zinzendorfa - a to je věc v první řadě smyslová (kdyby byl slepý, tak by asi Hospodin hledal jiný způsob) - a rozhodně to není postup, který je v Bibli, nehledě na to, že to byl obraz…napřed to u něj budovalo jeho osobní víru, teprve po čase to budovalo i službu druhým.
Nechci Vám furt odporovat, ale přístup k víře by měl zůstat co nejpestřejší, aby každý mohl slyšet evangelium "jeho jazykem".
Od: Uživatel Evangnetu David Geisler <>
Kdy: 02. 02. 2012 17:53
Předmět: Re: Re:

to s. Glacová:
Nebojte se, mě neodporujete. :)
Já jsem rád, že se zde ozývají různé názory a různé inspirace. A abych řekl pravdu, tak s tím Zinzendorfem jste mě "dostala", protože ochranovská Jednota bratrská je moje "srdeční záležitost". :)
Od: Uživatel Evangnetu Michal Vejvoda <>
Kdy: 02. 02. 2012 15:44
Předmět: Re: Sociální učení evangelické církve

No, ty to nazýváš mícháním, já bych to nazval spíš aplikací. Snaží se přinášet Krista do socialismu, do revoluce. A vzhledem k tomu, že Ježíš byl tím největším revolucionářem a vzhledem k tomu, že křesťanství mělo v mnoha věcech pozitivní politický (revoluční) vliv…on nakonec i ten Barth byl náboženským socialistou, později už snad jen teologem a socialistou…ale stejně :)
Od: Uživatel Evangnetu David Geisler <>
Kdy: 02. 02. 2012 17:50
Předmět: Re: Sociální učení evangelické církve

to Michal:
Jo..jo.. to máš pravdu. Barthovi říkali "rudý farář". :) :)
Sice to bylo v jeho liberálním období - před vydáním "Römerbriefu", ale stejně. Je mi to moc sympatické, ten zájem o dělnictvo, o sociálně slabé a o ty v kapitalismu "méně výkonné". Je to inspirativní…