Téma: Komu vadí nedělní škola?

Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 01. 11. 2008 12:47
Předmět: Komu vadí nedělní škola?

Navigace: link | přehled | fórum
Na posledním seniorátním setkání učitelů nedělních škol 11. 10. 2008 v Třebechovicích pod Orebem jsme byli informováni o tom, že se uvažuje o přejmenování těchto dětských setkání. Prý vadí jak slovo škola, tak i učitel. Nevím komu? Na setkání jsme se nad tím, mladí i staří, spíš podivovali. Ano, žijeme v době, kdy, nevíme-li kudy kam, vymyslíme něčemu nové jméno. Ale třeba to má i hlubší důvody, i když mě nenapadají. Rád bych slyšel nějaké zdůvodnění? Je snad ve větě Květuše Šilarové: "Při katechetické práci klademe větší důraz na pastorační přístup než na pouhé vyučování …" (Církev v proměnách času 1969-1999, ISBN 80-7017-697-0)?
Nechi dělat falešné závěry, ale není za tím:
a) Nevyrovnanost s edukativními prvky života víry v církvi, která se proti svým původním předsevzetím nechala příliš zamotat do modelů uvažování i vyjadřování emocionálních proudů pietismu a evangelikalismu? (Skepse i vůči funkci konfirmace, kterou někteří kazatelé dokonce odmítají konat?)
b) Předsudky vůči vzdělávání, škole a školství, ani ne tak na straně dětí, jako spíš jejich rodičů, nesoucích si z dětství rozličné uskřinutosti z této oblasti?
Nemějte mi tyto úvahy za zlé, ale jsem praktikující pedagog, sledující theorii, a zejména v církvi narážím na spousty předsudků vůči vzdělávání. Když jsem slyšel jakási neurčitá zdůvodnění, proč měnit název nedělním školám, opět to z nich na mě dýchlo.
Od: Kazatel ČCE Filip Keller <>
Kdy: 01. 11. 2008 14:39
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Mně ne. Sám jsem do Nedělní školy nikdy nechodil. Chodil jsem do "nedělky". O "Nedělní škole" jsem se dozvěděl až daleko později. Tedy sdílím, že je to problém na straně dospělých, nikoli dětí.
Zajímavé nicméně je, že v Reformované církvi v Anglii už taky nemají "Sunday school" (tam chodili dnešní dospěláci). Dnes chodí děti do "Junior Church". Důvody byly, pokud je mi známo, obdobné - aby to neasociovalo školu, kam se v neděli nechodí. Ovšem pořád jsou "Junior's Teachers".
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 01. 11. 2008 14:52
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Ale co mají proti té škole? Jen to, aby se nezdálo, že porušují nedělní klid? Ve slovech to přece není. A mimo to, nemusíme přce dělat všechno, co vymyslí v zahraničí ne?
Od: Uživatel Evangnetu Petr Tomášek <>
Kdy: 01. 11. 2008 15:59
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

we don't need no education…“ :-)
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 01. 11. 2008 17:28
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Chápu-li Vás dobře (s ohledem na Vaše příspěvky v jiných diskusích), to není myšleno vážně?
Od: Uživatel Evangnetu Petr Tomášek <>
Kdy: 02. 11. 2008 06:44
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Je to myšleno vážně v tom smyslu, že se snažím najít důvod, proč by někomu mělo vadit pojmenování „škola“ a nacházím ho v naší kultuře, kde je někdy chápána jako něco negativního…
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 02. 11. 2008 07:27
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Teď ale proč? Je snad vzdělání něco, co se příčí víře? Tomu nevěřím a v celku křesťasntví to ani nemá oporu. Solidní víra si vždy hledala cestu ke vzdělání. Hypervzdělanec Pavel sice má občas antiintelektuální výpady, ale z celku je zřejmé, že nejde o vzdělání jako takové, nýbrž o pýchu na ně, jenomže tentýž odsuzoval i pýchu na vlastní zbožnost.
Zatímco císař Jsutinián roku 529 nechá zavřít pohanské školy, Benedikt z Nursie tentýž rok založí řád, usilující m. j. o křesťanské vzdělávání a deset let na to vznikají první "protouniverzitní" řády. Ani reformátoři nebyli nevzdělanci, někteří z nich byli dokonce univerzitní mistři. Rovněž Jednota bratrská nebyla spolkem nevzdělaných ševců, jak si to mnozí předstaqvují. Vždyť takový Blahoslav prošel třemi univerzitami, než se pustil do překladu Nového Zákona, zatímco dnes si na takový úkol troufá kde kdo s pouhou vírou, slovníkem v jedné a gramatikou ve druhé ruce!
Jestliže se ukazuje, že víra nakonec vždy potřebovala složku výchovnou a vzdělávací, proč ten odpor k tomu?
Od: Anonym: Jiří Hoblík <> ( ---.addr.cabelmedia.cz )
Kdy: 02. 11. 2008 18:26
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Jaképak studium a vzdělávání! Nanejvýš kursy, jak dělat ramena! Nastala asi nějaká přejmenovávací mánie. A co takhle přejmenovat toho, kdo to navrhuje? :-)
Od: Kazatel ČCE Adam Balcar <>
Kdy: 04. 11. 2008 10:18
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Já mám dojem, že dnešní generace rodičů v naší církvi chce pro děti především zážitky. Biblické "pohádky" a tradiční dogmatika případně etika jsou pro ně druhotné, protože jsou právě tradiční. Mají povětšinou představu, že církev nemá po dětech nic moc chtít, spíše by jim měla něco dávat a nějak je bavit, podle toho, co děti samy chtějí. Proto volání po dětských bohoslužbách a besídkách a odmítání školy. Ideální by bylo samozřejmě obojí. Pokud by rodiče běžně posílaly své děti na katechetickou výuku v týdnu, stejně jako je posílají do školy, pak bych pro mě za mě přejmenoval nedělku na dětské bohoslužby či besídku. Protože se tak ale běžně neděje, zůstává tento problém, jak nazvat nedělku a jak ji vůbec pojmout. V názvu "škola" problém ale nebude, pokud děti zjistí, že ta nedělní škola je nějak jiná než ta pro mnohé nepříjemná všední škola v týdnu. Přimlouvám se obecně za to, abychom si s názvy hráli míň a daleko spíš se soustředili na obsah, jinak se budeme honit jen za pouhým stínem toho, čeho chceme dosáhnout.
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 04. 11. 2008 15:07
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Adam má samozřejmě v zásadě pravdu, ale pár věcí mi nesedne:
1) škola především není nepříjemná a už vůbec ne nutně pro mnohé. Já si užil ve škole šikanu a kde co, ale nezanevřel jsem na ni. Vždyť naučit se něčemu není přece nepříjemné. Ostatně ve školkových letech jsem z toho, že chodím do školy (i když nedělní) měl i docela povznášející pocit.
2) i pro judaismus, mateřskou loď křesťanství, je příznačná určitá potřeba církevní edukace. Neštítil bych se tak ani mezi námi přiznat, že některým věcem je třeba se opravdu učit. Samozřejmě důležité jsou otázky, proč, co a jak.
Ale jinak s Adamem kompletně souhlasím.
Od: Anonym: Petr <> ( ---.bm.gin.cz )
Kdy: 06. 11. 2008 18:48
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Kazatel ČCE Jakub Dvořák napsal(a):
 Adam má samozřejmě v zásadě pravdu, ale pár věcí mi nesedne:    1) škola především není nepříjemná a už vůbec ne nutně pro mnohé. Já  si užil ve škole šikanu a kde co, ale nezanevřel jsem na ni. Vždyť naučit se  něčemu není přece nepříjemné. Ostatně ve školkových letech jsem z toho, že  chodím do školy (i když nedělní) měl i docela povznášející pocit.    2) i pro judaismus, mateřskou loď křesťanství, je příznačná určitá potřeba  církevní edukace. Neštítil bych se tak ani mezi námi přiznat, že některým  věcem je třeba se opravdu učit. Samozřejmě důležité jsou otázky, proč,  co a jak.    Ale jinak s Adamem kompletně souhlasím.
Kazatel ČCE Jakub Dvořák napsal(a):
 Adam má samozřejmě v zásadě pravdu, ale pár věcí mi nesedne:    1) škola především není nepříjemná a už vůbec ne nutně pro mnohé. Já  si užil ve škole šikanu a kde co, ale nezanevřel jsem na ni. Vždyť naučit se  něčemu není přece nepříjemné. Ostatně ve školkových letech jsem z toho, že  chodím do školy (i když nedělní) měl i docela povznášející pocit.    2) i pro judaismus, mateřskou loď křesťanství, je příznačná určitá potřeba  církevní edukace. Neštítil bych se tak ani mezi námi přiznat, že některým  věcem je třeba se opravdu učit. Samozřejmě důležité jsou otázky, proč,  co a jak.    Ale jinak s Adamem kompletně souhlasím.
Nemá smysl, dohadovat se o názvu toho, co samo o sobě má mplnit svůj smysl, totiž zprostředkovat mladé generaci to, o čem je " víra ", tedy myšlení víry / teologie / přiměřeně věku juniora. Rodiče na to stejně většinou nemají čas a možná ani vzdělání. Já osobně si myslím, že název " nedělní škola " je případný a nikoho nemůže urážet, neboť človšk se učí stále a zavedený název budí asociaci, záleží ovšem na tom, kdo v té ndělce " vyučuje ".
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 06. 11. 2008 19:46
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Nemyslím, že je to klíčové. Je to neméně důležité, ale osobnost učitele nepomůže tam, kde nemáme rozmyšleno to, co jsem za klíčové označil já. Jedno indické přísloví ostatně tvrdí, že "je-li žák připraven, učitel se vždycky najde". Odborně se tomu říká motivace. Návštěvník takové nedělky či jiných podobných podniků musí vědět, proč tam jde a co si odtamtud odnese, oč bude bohatší a šikovnější. A to platí i pro předškolní věk, i když to bude mít asi jinou formu a projev než třeba u vysokoškolského studenta. Mám pocit, že právě v téhle věci nejsme s to nalít svým žáčkům čistého vína. Vůbec je těžké, nabízí-li se v ČCE nějaké vzdělávání, zjistit, k čemu to bude dobré? Spíš je ujišťován, že to nebude bolet, ale nic víc.
Od: Kazatel ČCE Jan Kupka <>
Kdy: 07. 11. 2008 17:33
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Dobrý den, nechci se příliš zaplétat do dikuzí. Ale můj dojem, z přejmenovávacího euforie v naší církvi (Bratrstvo, ČCE, Český bratr, někde se biblickým hodinám říká "kavárnička" a teď i nedělní škola) je, že jsme bezradní. Bezradní z obsahu a máme dojem, že když se přejmenujeme, půjde najednou všechno lépe. Nepotáhneme za sebou dědictví starého názvu, bude se nám dýchat lehčeji. Ale to pokládám nejen za velikou iluzi, ale také za poněkud překotné dohánění módních trendů. Nemějme pořád dojem, že jsme méněcenní a zaostalí. Učení Písma je opravdu zatím to nejmodernější, co je. Rozhodně nejsme pozadu, ale o krok napřed.
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 09. 11. 2008 15:44
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Někdy se mi zdá, že právě diskuse o tomto obsahu je tabu, proto jsme odsuzováni k bezradnosti. Jakoby obsah byl (či měl být) prostě každému jasný, a když ne, tak je to s jeho vírou divné. Nemluvím o výrocích či dokonce spisech potřeštěnců. I jinak zajímavá a podnětná kniha Hanse Waldenfelse FENOMÉN KŘESŤANSTVÍ (ISBN 80-7021-329-9) je poznamenána tím, že autor úvodem postuluje: "Křesťanství není mrtvé, avšak v současné společnosti stále více ztrácí normativní sílu". Zní to nejen jako protimluv (ačkoliv si nemyslím, že silou křesťanství musí být vytvoření celospolečensky přijatého komunikačního rámce), ale především je otázka po "vyžilosti" křesťanství úvodem vyloučena, nemůže být proto hledána poctivá odpověď. I křesťan si musí umět položit otázku, zda současný stav křesťanství nemůže být důsledkem toho, že něco podstatného umřelo. Ne-li, ono se to pak mnohem svobodněji prokáže samo.
Důsledkem je, že o obsahu se nemluví, pouze o formách a prostředcích. Myslím (a tímto se o to také pokouším), že bychom měli např. edukativní složku víry, především obsah této edukace, předložit veřejné diskusi. Co přijímáme jako dar z hůry, a co je třeba kultivovat a rozvíjet? Takový J. A. Komenský se vůbec nežinýroval mluvit o potřebách určitého vzdělávání a tréninku v dovednostech, např. kazatelských, zatímco my dnes o těchto věcech mluvíme stydlivě, jako by vše podstatné je nebo není nositelům víry a církevních funkcí prostě dáno. Z theologických učebnic české protestantské provenience vždy čiší stejný ostych hovořit o vzdělávání tam, kde má být víra.
Ale je třeba říct, že se Kalich (http://kalich.evangnet.cz) zase jednou ukázal: na trh přišla vynikající pomůcka pro přiblížení dobového pozadí Bible přeškolním a mladším školním dětem velmi sympatickou, vkusnou a přístupnou formou. Vřele doporučuji, třeba jako dárek k vánocům (soukromý, sborový): Lidé Bible, ISBN 978-80-7017-110-3). Tato pomůcka může jeden z obsahů n. š. docela dobře definovat: naučit být děti kompetentní, samostatné při četbě a vnímání Bible. Jeden z obsahů, další mohou následovat.
Od: Kazatel ČCE Adam Balcar <>
Kdy: 10. 11. 2008 08:36
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Většina lidí se ptá po užitečnosti toho, co se učí. Pak se klade otázka, zda to, co předvádíme na hodinách nedělních škol nebo biblických dějeprav a pod.., zda je to užitečné. I když si my jako učitelé či kazatelé tuto otázku tak často neklademe, vězme, že druzí lidé si ji kladou častěji než-li my. Je užitečné vědět, že Jeremjáš je zařazen až po Izajášovi? Je užitečné vědět kolik měl král David manželek a jak se jmenovaly? Je užitečné vědět, že apoštol Pavel byl ochodet zemřít pro víru v zmrtvýchvstání? Je užitečné vědět, že naše církev byla vystrašená z stb, i když jí zas tak moc nedělala? Je užitečné vědět, že bohoslužby u nás začínají od 10:00? Pro koho a za jakých okolností? Podle mě jsou znalosti tehdy užitečné, jestliže pomohou vyřešit nějaký problém, který mám a nebo dokonce jestliže mě zachrání v čase krize, v čase ohrožení. Mají naši žáci, ať jsou velcí či malí, kteří nás poslouchají, jak jim tyto věci vypravujeme, že bez těchto vědomostí by byli nějak ohroženi? A tady jsme u toho.
Od: Kazatel ČCE Adam Balcar <>
Kdy: 10. 11. 2008 08:39
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Oprava: "…mají naši žáci pocit, ať jsou velcí či malí…"
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 10. 11. 2008 10:28
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Samozřejmě, že to bereš Adame za správný konec. I když na to jdeš nečekaně anthropocentricky. Jiný by se například spokojil s tím, že když to po nás Bůh chce, tak to vědět máme! To, co nastiňuješ ty, je tzv. pragmatická pedagogika. To, vůči čemu se vymezuješ, je tzv. klasický přístup (předat kalasické, základní informace). Tyto škatulky nejsou v žádném případě hodnotící, jen osvětlují, jak který typ pedagogického myšlení nastavuje cíle učení.
Máš pravdu, ale i to, co píšeš, žeší nějaký problém. Já sice vím, kolik manželek měl Šalomoun (1000, a věř, že to studenty vždycky velmi vzruší), kolik David, to bych se musel podívat do Bible. Ale i kdybych se chtěl podívat na závažnější věci, určitým způsobem mi to usnadní vím-li, kam pro ně. Jinak jsem odkázán na komentáře, slovníky či tvrzení často si odporujících farářů. I k tomu je třeba vědět, kde je v běžných vydáních Bible řazen Jeremiáš. Klasický či pragmatický přístup si tudíž vzásadě nemusejí odporovat. Ale sehrají jinou roli v obalsti motivace.
První však, co budeme řešit, je hodnotící výrok užitečný. Co je užitečné. Nebo co je problém k řešení. Troufám si říct, že církevní edukace pomáhá řešit problémy, které by bez ní ani nevznikly, a vůbec to nemyslím ironicky! Tak to prostě je. Moderní člověk už navíc neřeší otázku, zda přijde do nebe nebo do pekla, spíš si chce vychutnat tento život. To, co přišlo člověku praktické a jako problém k řešení v tvém oblíbeném 15.-16. století už mnohé nechává dnes chladnými. I proto se musíme zamýšlet nad novými přístupy v komunikaci s našimi lidmi, tím spíš s lidmi mimo komunikační prostor křesťanství. Klást si otázku, co zachovat a co změnit a jak nastavit a představit cíle této edukace. Oba extrémy, držet vše ostentativně při starém, nebo naopak vše modernizovat, včetně obsahu, považuji za chybné.
Od: Kazatel ČCE Adam Balcar <>
Kdy: 10. 11. 2008 12:09
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

"Troufám si říct, že církevní edukace pomáhá řešit problémy, které by bez ní ani nevznikly." - Ale dodal bych " - v hlavách a srdcích žáků" Ano, i s tím je potřeba počítat, pak ovšem musíme chápat a vidět katechezi jako součást prorocké řeči. Uvádíme žáky do virtuálního světa. Předkládáme jim nějakou vizi a míra našeho přesvědčení o této vizi souvisí s naší vírou v to, že to tak nutně platí, a tedy, že to tak i nutně bude. Pak ano. Vědomí ohrožení souvisí s přesvědčením, že výzbroj a nástroje, které žákům do rukou dáváme budou nutně potřebovat, až se daný problém přiblíží v reálu.
Od: Anonym: David Šorm <> ( ---.cz )
Kdy: 26. 02. 2009 15:47
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

jú, to jsou Pink Floyd…doplním o osobní zážitek z dětství. zážitky bývají v životě většinou určující, i když mohou být zkreslené. v církvi jsem nevyrůstal a do nedělní školy jsem nechodil. jen výjimečně, když jsme byli u evangelických příbuzných. vzpomínám si, že tam někdo něco chvíli povídal, to mě nebavilo, ani jsem tomu nerozuměl. a pak se vždycky schovávala lžička. to už byla o něco menší nuda. myslím, že mne to nijak nepoznamenalo, v dobrém ani ve zlém. …myslím, že nedělka by měla být především pokračováním bohoslužeb, tedy malá dětská bohoslužba, tedy oslavou Hospodina a jeho milosti. to je v neposlední řadě zážitek. vyučovat se přeci dá i skrze zážitek. liturgie taková je. kázeň a pozornost může být samo sebou a nemusí se to vynucovat slovem "škola". a protože ctím zásadu semper reformanda, nevadí mi slovo "škola" u "nedělní" opustit.
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 26. 02. 2009 17:54
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Liturgie ale není nikdy osamocena, sama potřebuje výklad. To si dnes mnozí katolíci uvědomují víc než evangelík. Ostatně i ono slavení potřebuje kázeň, ale škola, to není pouze kázeň. Jde v prvé řadě o prostor, v němž si člověk osvojuje nové poznatky, postoje, rozvíjí a prohlubuje své vlastní schopnosti. Jde tedy o prostor celkové kultivace a rozvoje osobnosti.
Otázkou není, jak se to má jmenovat. Zažité názvy bych neměnil a nemám informace o tom, že by n.š. někoho traumatizovala svým názvem. To, jaks ji ty prožil, vůbec s názvem ani "školovostí" nesouvisí, spíš s ne právě šťastným přístupem katechety k věci. Ale to je věc, která se řeší i v běžném školství. Jinde by to třeba bylo lepší. Potíž je i v tom, jaké místo přisuzujeme edukaci víry, jak u dětí, tak i v dalších věkových či sociálních skupinách, a jak pro to připravujeme vyučující a jaký jim dáváme pocit podílu na poslání církve jako celku. Tedy zda jim umožňujeme, aby svoji službu a sebe sama v ní brali odpovídajícím způsobem vážně.
Kardinální otázkou je spíš, jak se k sobě mají víra jako dar Ducha Svatého, a víra jako (ne-li produkt tedy aspoň) předmět edukace?. Ale víra implikuje i složku vzdělávací a výchovnou, to vždy bylo, i když se to nereflektovalo, či dokonce popíralo.
Od: Anonym: David Šorm <> ( ---.cz )
Kdy: 26. 02. 2009 18:18
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

mě se tento přístup líbí, ale hodí se mi více pro práci s dětmi v kroužku přes týden. neděli bych přeci jen nechal na liturgii samotnou. u bohoslužeb to tak taky nakonec je.
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 26. 02. 2009 20:28
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Jeden theologický postřeh:
Bohoslužba vždy měla také edukativní funkci. Učení k ní tedy patří rovněž. V bohoslužbách evangelicko/cvingliánského ražení, říznutého navíc osvícenstvím, to šlo možná na úkor liturgie, ale i to k věci patří. Ostatně mnohé bratrské písně v EZ jsou spíše edukativní a katechetické než doxologické či modlitební.
Jeden postřeh pragmatický:
Při průzkumech, jak to s prací ve sborech našeho seniorátu chodí, jsme v jednom narazili na zajímavý problém: ve snaze rozšířit práci s dětmi přes týden zabili nedělky, protože děti to vzaly tak, že když si to odchodily v týdnu, v neděli už nemusejí.
Od: Anonym: David Šorm <> ( ---.cz )
Kdy: 27. 02. 2009 10:42
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Písně: ano některé bratrské písě mají katechetickou stavbu (ale i třeba píseň M. Brože ve Svítá Zněl pláč), takovou mají ale třeba i fresky a výtvarná díla v chrámových prostorech, přesto by bylo přehnané z toho usuzovat, že edukativní složka je tou hlavní, osobně jí vnímám jako pozitivní vedlejší účinek. nebo snad bohoslužby přejmenujeme na nedělní univerzitu kvůli edukativní složce bohoslužeb a liturgickéhého prostoru (je-li jaký)? "radostně spolu slavme dnes, den vzkříšeného Pána…" (to má taky edukativní strukturu, což?) co dělali první křesťané v neděli? oslavovali, zvěstovali, lámali chléb, vybírali na potřebné.
Pragmatičnost: to, Jakube, ale jen vypovídá o tom, že pokud nedělka a setkání v týdnu mají stejnou podobu, pak se dětem nedivím v tom, odbýt si to jednou. mě by na biblickou nidko nedostal, kdyby probíhala jako nedělní škola, kterou jsem zažil. dítě by mělo poznat, že v týdnu je tu setkání, kdy má něco poznat, naučit se, zpívat, modlit se a hrát hry, tvořit společenství a v neděli, že je den sváteční, den oslavy Hospodonovy milosti a Kristova vzkříšení. pak tento fakt ještě vypovídá o duchovním zázemí evangelických rodin, o živém vztahu rodiny s vírou. pokud mluvíme o tom, "něco si odbýt", neopakují děti jen slova rodičů? kolik evangelíků - rodičů si udělá čas na biblickou v týdnu? v jiných protestantských církví je to samozřejmost a u nás byla taky. nepřestali chodit také proto, že kázání a biblická má pohříchu stejnou podobu? jednou v týdnu si uctivě vyslechli vzdělaného pana faráře v univerzitním taláru.
nic z toho, co tu zatím zaznělo, mě nepesvědčilo o tom, že výraz nedělní škola je něco natolik cenného, že se ho musíme držet.
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 27. 02. 2009 14:52
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Nedělní škola ovšem není nic tak strašného, aby se to muselo přejmenovávat. Stejně nehodlám kvůli složce edukativní přejmenovávat bohoslužbu na univerzitu, to už si trochu začínáš hrát se slovíčky. Hlavní problém je, myslí-li si někdo, že když se nebude nedělní škola jmenovat nedělní škola, bude pro někoho přitažlivější. Pravděpodobnější, zůstanu-li u tvého traumatického zážitku z dětství, že se tomu bude říkat třeba dětská bohosluža, ale stále to bude mít formu, jaká tě neoslovila či snad i odpuzovala.
Změnou jména spíš dojde ke zmatkům, je to už přeci jen "Trade Mark".
Samozřejmě, o obrazech v kostele se hovořilo jako o bibli negramotných, a mnozi se z nich hodně naučili. Srovnáme-li prožívání bohoslužeb s židovským prožíváním soboty, také židé v sobotu (zvláště diasporní) učí věcem, které se v běžných školách dozvědět nemohou. Teď ale skutečně nejde o jména akcí, jako spíš o obsah a vztah k edukaci jako takové. Bohoslužba má skutečně dvojí rozměr, jak oslavný, liturgický, tak i naučný. Nechci porovnávat, co je hlavní a co vedlejší. O ničem podobném jsem dokonce ani nemluvil, to už mi podsouváš. Obojí tam musí být. Nadřadím-li doxologii a liturgii edukaci dojde k situaci, že člověk bude sice nadšeně někoho či něco oslavovat, možná mu bude milé, že na to ani není sám, ale najde sbor více takových, ale nebude vědět, co a proč to oslavuje. To křesťanské není. Navíc je to zneužitelné k manpulaci, a u dětí je velmi nebezpečné, byť i nevědomky si zahrávat s něčím, co může působit manipulativně. V pubertě si pak řekne, proč já vrták vlastně toho Ježíše uctívám? Zmákli mě!
Problém onoho sboru nebyl v tom, že by se n.š. a týdení program podobali. Spíš to bylo víc podle tvých představ. Ale ta týdení část jim přišla logičtější, i když ne třeba zábavnější. A v neděli jdou v televizi pohádky, dá se i déle spát, když nejde člověk do kostela. Obecně je však málo času. Já se na biblické také nedostanu, jsou v úterý v pět, já učím do čtyř, mám za sebou osmihodinovou šňůru, práci na doma i doma, přijdu domů vyhučen a už nemám ani sílu ještě někam chodit. Ostatně u všech katechetických podniků si budeme muset ujasnit, čím mají být, ne-li pouhým číslem ve sborové statistice. Oč by měl být člověk jejich navštěvováním bohatší, spíš než jak co nazvat. Také se musíme vážně zabývat vytížeností členů našich sborů, a ne je jen lacině moralizovat poukazem na ono zrnko, které spadlo do trní.
Od: Anonym: David Šorm <> ( ---.cz )
Kdy: 28. 02. 2009 17:21
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Puberťák tě pošle do háje, když jsi trapnej, ne když si klade otázky. Když si je položí, bude se s tebou hádat. Myslím ale, že puberťák je nejlépe manipulativní, protože už je zmanipulován svými hormony. Otázky si pořádně člověk klade až v adolescenci, kdy do nedělky nechodí, kdy chodí na bohoslužby, mládež, může na biblickou. Puberťák ale nejlépe odhadne jestli to co říkáš, také prožíváš. Jestli to co učíš, také oslavuješ, protože puberťák je nesmírně citlivý. Když cítí rozpor, vykašle se na to. Puberťáci jsou skvělým lakmusovým papírkem duchovního života v rodině a ve sboru. Logicky to vidím tak, v neděli oslavovat Hospodina (hravě) a v týdnu se o tom něco dovědět (hravě). Když se něco jmenuje nedělní škola, chce se tím hlavně říci, že se píše docházka, něco vyučuje a možná i zkouší (jak se dříve opravdu dělo). Jinak ale jsme zajedno, že je důležitější jaký je obsah, než jak se to jmenuje. Můj zážitek z nedělky není traumatizující, jak říkáš, ale stručně řečeno indiferentní, jak jsem řekl na začátku. Křesťanské mi více připadá nejdřív být něčím osloven, zaskočen, podnícen k vděčnosti a chvále. A pak hledat a najít vztah k Hospodinu, dovědět se o něm a prohlubovat jej. Manipulativní mi naopak připadá, nějakými racionálními konstrukcemi vybudovat nějaký duchovní svět a pak přistoupit k jeho oslavě. Člověk pak už neoslavuje, proč taky, to by oslavoval sebe a své dílo. A tady možná přicházím na odpověď, proč jako evangelíci tak málo chválíme a oslavujeme. My často začínáme a pak končíme u těch edukativních konstrukcí. Jsme vydření z charismatiků a letničních a tak se vyhýbáme spontánní oslavě Hospodina. Ve jménu svobody jsme zařízli Karafiátovy broučky jako puritánské, ale pak nevíme, čeho se chytit. Myslím, že jako evangelíci se často vlastně jen zmítáme v negacích a vymezování vůči někomu a něčemu (katolíkům, charismatikům, evangelikálům, budhistům apod.). Proč věříme? Začastá odpověď evangelíka: to máš těžký, to je na dlouhý povídání. A pak jen slyšíš, co říkají teologové, ne to co prožívá on sám. Proto v neděli především oslavuji a chválím a rád bych, aby tak činili i děti. V týdnu si s nimi o tom pak povídám. V loni jsme probírali liturgický rok. Bavilo je to.
Od: Anonym: Daggie195.113.170.--- )
Kdy: 28. 02. 2009 23:59
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

jj… tenhle výrok se mi líbí: "Puberťák ale nejlépe odhadne jestli to co říkáš, také prožíváš"… souhlas…vona ta víra není závislá jenom na tom racionálnu…vono je to taky vo tom prožívání…ne nadarmo Mojžíš dal Izraelcům todle přikázání: "Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou"…a Kristus ho potvrdil jako to největší a první přikázání /nebo to je snad eschatologické zaslíbení? :)/ … milovat někoho "celou svou duší" (…a což teprve Hospodina!) je vskutku prožitek… proč by to měl být ale jenom charismatický, letniční či katolický prožitek? Copak jsou evangelíci něco méně?
Ad. "nedělní škola" a prožitky - velice mě zaujala kniha Karla Bartha "Stručný výklad listu Římanům"…jeden milý teolog mi napsal (myslel to ale v dobrém), že je to příručka pro učitele nedělní školy. Wow!!! Tak tuhle nedělku si dám líbit! Moc pěkně se to čte a ještě lépe prožívá. :)
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 01. 03. 2009 08:40
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Milý Davide, je pro mě těžké na tento výbuch (viz počet vulgarismů či prvků obecné češtiny, které se ti tam najednou objevily!) odpověddět. Je to trochu nekonsistentní a některé věci by patřily do jiných témat. K základnímu tématu škola:
Ty a Barthův nadšený čtenář trpíte několika bludy, které jsou dnes vyloženě ekumenické - každý psycholog (viz např. Psychologii inteligence od J. Piageta) ti potvrdí, že racionální a emocionální složka patří k výbavě člověka "neodděleně, nesmíšeně …", ale i církevní učení se vždy obracelo proti jakému koliv podceňování čehokoliv, co vychází z řádu stvoření. Tedy: stavět emocionalitu a racionalitu proti sobě není jen hloupost, je to především blud. Pár posledních století se ovšem církev cítí na tomto poli nejistá, instinktivně se stahuje do citadel, kam za ní rozum nemůže. Ale to je poraženectví, ne víra.
Racionální prožitek je také prožitek svého druhu, nelze jej podceňovat. Židé považují rozum (sejchel) za jeden z veledůležitých "orgánů komunikace s Bohem", a zřetelně v tom vycházejí ze starozákoní, tedy biblické víry. Srdce, jímž má být cele Hospodin oslavován (Dt 6,4-9; Mk 12,28-34), je pro biblickou symboliku orgánem rozvažování, tedy rozumu. Stavět rozum a srdce z tohoto pohledu proti sobě, je nesmysl dokonalý! I člověka musíme vnímat holisticky, tedy v celku a komplexně, ne jej štěpit a stavět jednu jeho část proti druhé.
Také katoličtí autoři si uvědomují, že liturgie sama o sobě, bez porozumění je němá. Někteří píší o iniciačním, jiní dokonce o mystagogickém (!) významu katecheze.
Nemohu souhlasit, že by antiprožitkovost v ČCE byla důsledkem přemrštěné racionality, neboť fatální nezájem evangelických theologů o anthropogenní faktory je iracionální. Nejde ani o urputnou snahu nebýt jako oni. Myslím, že je to právě onen pokus o čistou theologii, co vehnalo ČCE do odtržení od světa. Jako nemůžeme kouskovat člověka, musíme i vztah mezi Bohem a člověkem pojmout z obou pozic. Zandebávání toho jednoho je také důsledkem špatných zkušeností (vzpomínám, jak jsem jednou jel kamsi s farářem jedné probuzenecké církve, jak mě tahalo za uši, že v každé větě, kterou po cestě pronesl, bylo několikrát ""). Ale Batrth (na rozdíl od našeho Součka!) odmítal řešit tzv. "bod navazování", a barthiánská čeládka ovlivňující naši církev to považovala za dogma svého guru. Zmrzla v jakési prapodivné, vykastrované neoscholastice, přežvykující výroky mistra. Ale to nesouvisí s racionalitou či školou.
Neschopnost vydat svědectví je po mém soudu důsledkem m. j. toho, že se u nás tato služba (martyrium) nepěstuje a nekultivuje, ani v n. š., ani jinde. Ale to je na jiné téma. A možná je to i klimatem v církvi: všimni si, jak i v těchto diskusích reagují mnozí na svědectví a názory zhusta podrážděně a útočně. ČCE je přímo plná raplů, kteří už ani nepřemýšlejí, co kdo říká, a rovnou vybuchnou v "prorockém hněvu". Že se pak lidé stahují se svojí vírou do soukromí, je jen pochopitelné. I na klimatu v církvi bude třeba zapracovat.
Souhlasím s tebou, že i oslava Hospodina je potřebná, a jako nestavím rozum proti prožitku, ani edukaci proti liturgii. Jinde už jsem ovšem naznačil, že tento prožitek by měl být prožitkem sboru. Je dobré, prožívají-li děti (alespoň) část služeb božích se sborem a domnívám se, že by měly být zásadně přítomny při Večeři Páně, při křtech a pod.
Celkově však lze říct, že víra bude vždy prožívat napětí mezi prožitkem církve všech dob a krajů a svým osobním prožitkem jednotlivých věřících. Někdy to církev překonává tím, že nadřadí učení prožitku ve jménu ryzosti, jindy zase prožitek učení ve jménu autentičnosti. Vždy tím však něco ztrácí. Musíme se naučit unést obojí i za cenu napětí, která to nutně vyvolává.
Tvůj příspěvek ale potvrdil, že onen odpor ke slovu škola je důsledkem neznalosti, předsudků a stereotypních představ. Škola taková nutně není všude, a nutně ji tak neprožívá každý. Jiné jsou děti, každý puberťák je jiný atd. Dokonce i účast na liturgii má v sobě prvek povinnosti a je spíš chyba, že se o tom nemluví (viz ona sebeprezentační brožura: musím do kostela? - Ne, nemusím). Máš ale i příliš zjednodušující představy o adolescenci (kéž ti to vydrží i po tom, co si tím projdou tvé vlastní dětí). Zatímco toto období idealizuješ, děti trochu podceňuješ. Ale to už sem nepatří.
Od: Anonym: David Šorm <> ( ---.cz )
Kdy: 01. 03. 2009 22:18
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

milý Jakube, ponechám stranou tvůj pokus o hlubinný rozbor mé osobnosti, neprosil jsem se o něj. jen bych se chtěl ohradit proti základní tvé premise, že stavím (spolu s ostatními) racionalitu proti emotivitě a edukaci proti liturgii(Piaget, kdo všechno do této diskuse ještě nechtěně zavítá, aby pomohl spoluřešit otázku, zdali k bohoslužbám paralelní nedělní program pro děti u evangelíků se má jmenovat nedělní škola). pročti si všechny mé vstupy a nejprve uprav své bludy a předsudky, ze kterých mne obviňuješ. racionalitu i emotivitu vnímám jako blahodárně spojené - chválit se dá s racionálním i edukativním základem (viz mé odkazy na písně a výtvarné umění) a vyučovat zážitkově. dětskou liturgii (myslím tím dětské písně s ukazováním, modlitby, požehnání, různé interaktivní prvky - např. posílání stisku ruky v kruhu) dětem vysvětluji, poté, co ji s dětmi praktiji. na tom nevidím nic pokřiveného. ani to, že v děti v nedělce něco praktikují a v týdnu si o tom povídají. "nedělní škola" nepovažuji za nijak šťastný výraz, nehodí se k tomu, co se na nedělce odehrává a odehrávat má. ale znovu opakuji, že to nepovažuji za hlavní problém. kdybys, milý Jakube, lépe četl a vnímal, nemusel by sis u druhých konstruovat názory, které pak výtězoslavně a rádoby profesorsky vyvrátíš. ale všimnul jsem si, že tady na evangntetu je to nějaká tvá záliba. k otázce samé jsme se od tebe zatím dověděli, že duchovní život má svou racionální stránku, bohoslužby a sborový život edukativní a že je tudíž škoda název nedělní škola rušit. nech si to patentovat.
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 02. 03. 2009 18:05
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Bohužel, jak jsem ti i osobně psal, Davide, jsi tu diskusi pochopil jako nějaký souboj, ale tím není, proto z toho nijak vítězoslavně nelezu. Nemám chuť vítězit, ani poračovat v osobních urážkách a útocích. Nerozebírám tě nijak a ničím. To, co popisuješ jako odlišnost od školy, se dnes ve školách různým způsobem praktikuje také. Takže je to i pro školu normální. Nemyslím, že je nutné vést tuto debatu tak vzrušeně. Prosím, já jsem pro, aby se s tím nehýbalo (co si mám dát patentovat, to fakt nevím), ty myslíš, že je to dobře. Tak uvidíme. Každý ať dělá, co umí. Jinak se stebou nikdo nepře, že vyučovat lze zážitkově, ale pokud to děláš, vyučuješ, tak proč se od toho distancovat změnou zaběhlého názvu akce. Myslím, že ani tebe na té nedělce (ten traumatický zážitek byla jen nadsázka, to neber vážně) odpuzoval vlastní průběh, ne název. Hledejme tedy spíš jiné cíle, obsahy a formy práce s dětmi, ale ne nová jména pro staré věci. Ale já už ti po tom tvém výplachu, cos mi poslal, nadále odpovídat nebdu, to se na mě nezlob.
Od: Anonym: David daggie Geisler <> ( 195.113.170.--- )
Kdy: 03. 03. 2009 10:53
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Než jsem pochopil, že ta odpověď je pro p. Davida Šorma, tak jsem se v tom trochu ztratil…já jsem bývalý evangelikál (t.č azylant v ČCE) a asi nejsem typickým čtenářem Evangnetu…škoda, bratře faráři Dvořáku, že se tak nějak v ČCE pořád zabýváte jen specificky církevními problémy…jako je "edukace členů církve" atd….možná, že by ČCE prospělo obrazně "vyjít ven z kostelů" a oslovit různé cílové skupiny mimo úzký církevní prostor…např. něco mezi "hospodou a kostelem"…takové bohoslužby v hospodě dělá evangelický farář Štěpán Hájek v Brně (http://zpravy.idnes.cz/brnensky-farar-kaze-v-hospode-kam-si-zve-i-kapely-fu5-/brno.asp?c=A090116_1121480_brno_taj)…taková "nedělní škola pro dospělé" v hospodě - to by byl nářez!!! :)
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 03. 03. 2009 18:06
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Váš příspěvek vnímám ve dvou rovinách:
První se moc zabývat nechci: bohoslužby v hospodě. Tak to byla doména faráře Karáska. To už je trochu stereotyp. Ale hlavně, kde jsou ty hospody, které praskaly ve švech? Lidé se už dnes nesejdou ani kvůli pivu. Nezájmem o sdružování trpí veškeré organizace, spolky, zájmová či poitická uskupení. Znám lidi, kteří i k církvi mají podobný klientský vztah: zajít, to ano. Patřit tam, to ne. Kam se všichni ti lidé poděli, kam za nima opravdu vyjít?
Já jsem denně ve styku s nevěřícími nebo všelijak věřícími studenty. Ale každý, kdo v ČCE opustí úzký rámec sborové práce přestane mít voji církev jako oporu v zádech. Příkladem mohou být postoje některých lidí k působení farářů a církve ve školách, sociálních zařízeních, nebo v armádě, a to se už pár let hovoří o možnostech duchovenského působení mezi policisty. Je to pocit, ale myslím, že církev jako celek se na to dívá skrz prsty. Ale už desítky let hovoříme o tom, že jsme příliš zakřiknutí, že jsme se ze světa stáhli, ale nic víc se neděje. Už jednou jsem tu doporučoval knihu Katechetika od katolických odborníků Albericha a Dřímala ISBN 978-80-7367-382-6. Líbí se mi jejich postoj, dobře košer i pro evangelíka, že smyslem existence církve je být ve světě pro svět ve službě Božímu království. Vaše evangelikální zkušenost v tom může být samozřejmě přínosem. Jako ČCE to vlivem různých, především historických faktorů, neumíme. Ale určitý dobrý cíl, který by měla naše vnitřní kultivace sledovat, by to také mohl být. A tak nějak chápu i Váš příspěvek.
Od: Anonym: David daggie Geisler <> ( 195.113.170.--- )
Kdy: 03. 03. 2009 18:35
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Milý bratře faráři Dvořáku. Asi máte pravdu. Průměrnej českej člobrda vo církev moc zájem nemá. Já to beru trochu jinak. Taky se stýkám s jinou sortou lidí, než je asi v ČCE zvykem. Jde mi spíš o alternativní subkulturu. Víte, já jsem takový "karáskovic ovoce" z 80. let, co se po letech zmítání v porevolučních "letničních a charismaticko-evangelikálních vichřicích" dokutálelo zpátky na evangelickej dvoreček. Takový sice trochu nahnilý a votlučený, ale ještě nerozpadlý moravský jabko. No…a teď se tak nějak rozkoukávám po tom ne-evangelikálním světě a hledám. kde náš Mistr a tesař nechal díru, kde prostě "otevírá dveře". Sloužím bezdomovcům, chodím do Ponorky a na fesťáky a modlím se "ve svém pokojíku" za lidi, za který se nikdo cíleně nemodlí. A mám je rád. Tak nějak bez nároku na odpověď. Prostě jak píše Barth: "solidarita poslušných evangelia s neposlušnými evangelia". Viz. Římanům 9,3.Dá-li Hospodin, budu živ a uvidím změnu. A tož tak z Moravy… :)
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 03. 03. 2009 18:51
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Tak s pomocí Boží, jen tak dál …
Od: Anonym: Felix D.---.209.broadband4.iol.cz )
Kdy: 18. 12. 2008 16:06
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Nechápu, proč autor útočí na pietismus a evangelikalismus - vždyť bez nich by nedělní školy nebyly vůbec vznikly. Ostatně i průkopníci nedělních škol u nás byli z hnutí probuzeneckého (senior Šubert aj.)
Od: Anonym: Ondra Glac---.isss.myto.cz )
Kdy: 14. 01. 2009 10:47
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Mě trochu ta nedělní škola vadí. Ne tedy název, ale to, že při bohoslužbách jsou děti někde jinde a dospělí taky jinde. Já vím, že je to snazší, ale jsem moc rád za náš sbor, kde se na nás nikdo neškňuří, že děti občas dělají hluk (co nejmírnější v mezích možností). Připadá mi, že na staré lidi na bohoslužbách může padnout skepse, když nevidí děti a mládež. Právě tak mě v mých ca 20 letech velmi povzbuzovala přítomnost starých lidí v církvi. Souhlasím ale s p. Balcarem, že katechetické vyučování je dobré - v týdnu.
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 14. 01. 2009 17:23
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Vaše obava je mi blízká, bratře. Přesto chápu, že je nakonec nutné práci s dětmi nějakým způsobem diferencovat. V mnoha sborech však dnes děti alespoň nějakou část prožívají společně se sborem, pak teprve jdou na svoji nedělní školu. Ale nedělka by rozhodně neměla být odkladištěm na děti jako hrací koutky v některých hypermarketech.
Ale život sborů už je dnes trochu jiný a nároky na dětskou kázeň také. V Bohuslavicích nad Metují se zachoval popis neděle, kdy dopoledne velicí i malí byli na bohoslužbách, šli na oběd, a po obědě se sešli znovu, a před zraky shromážděného sboru a jejich dozorem měl farář napřed nedělku, potom konfirmační přípravu. To už dnes zní jako utopie! Možná že se leckdo i hrůzou otřese při takové představě.
Od: Anonym: Ondra Glac---.isss.myto.cz )
Kdy: 15. 01. 2009 14:34
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Kazatel ČCE Jakub Dvořák napsal(a):
 Vaše obava je mi blízká, bratře. Přesto chápu, že je nakonec nutné práci s  dětmi nějakým způsobem diferencovat. V mnoha sborech však dnes děti alespoň  nějakou část prožívají společně se sborem, pak teprve jdou na svoji nedělní  školu. Ale nedělka by rozhodně neměla být odkladištěm na děti jako hrací  koutky v některých hypermarketech.    Ale život sborů už je dnes trochu jiný a nároky na dětskou kázeň také. V  Bohuslavicích nad Metují se zachoval popis neděle, kdy dopoledne velicí i  malí byli na bohoslužbách, šli na oběd, a po obědě se sešli znovu, a před  zraky shromážděného sboru a jejich dozorem měl farář napřed nedělku, potom  konfirmační přípravu. To už dnes zní jako utopie! Možná že se leckdo i  hrůzou otřese při takové představě.
Souhlasím s vámi; nechci zatracovat nedělní školu, vím, že je to způsob osvědčený a nese užitek. Moje připomínka měla být spíš poukazem na jeden z jejích nedostatků. (Každý způsob bude mít nějaké nedostatky.) A dovolím si ještě rýpnout - připadá mi dobré, když musí kazatel při kázání počítat aspoň trochu s dětským posluchačem, protože samotná "theologie" mi připadá někdy trochu odtažitá. Ale to prosím neberte ve zlém.
Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 15. 01. 2009 16:49
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Nic jiného než theologie se dělat ve sboru nedá. Záleží jen, jakou formou. Ale slyšel jsem už mnohokrát říkat dospělé, že by raději chodili na nedělku, že to lépe chápou. Nebohého bratra faráře Šourka z Nejdku jsem před asi 30 lety měl možnost sledovat při přímo geniálním vedení služeb božích pro dospělé a děti současně tak, že děti byly vtaženy a dospělým z toho nebyla nadělána nějaká dětinská kašička.
Od: Anonym: JHoblik <> ( ---.ujep.cz )
Kdy: 15. 01. 2009 20:56
Předmět: Re: Komu vadí nedělní škola?

Když jsem před nemnohými lety náhodou potkal Jana Čapka, bylo mi řečeno, že prý nejsem teolog. Nechápu proč mi to bylo řečeno. Ale sice jsem měl zprvu pocit, že bych se měl asi urazit, ale zanedlouho jsem zajásal: Samozřejmě že nejsem ohřívač Bartha a Bonhoeffera, jejichž mozkové kvality nemám proč schazovat, ale jejichž řeč převařovat nebudu ani za nic. Když si dogmatikové činí někdy nárok na teologii jako takovou, ať si ji nechají. A Janu Čapkovi zůstávám trvale povděčen.