Na vyjádření členů SR se chci podívat pouze z pohledu naší církve a vlivu na ni, přičemž opomíjím úplně otázku Drahoš versus Zeman.

Dle mého názoru členové SR podlehli volební hysterii, která souvisí s jejich sociální bublinou, v které se pohybují a žijí. Jsem člověk, který se do činnosti církve zapojil až v dospělosti a někdy jsem doslova fascinován (v dobrém i ve zlém) světem "elitního českobratrského jádra naší církve", do kterého mohu prostřednictvím svých rodinných či přátelských vazeb nahlížet.

Z podstaty věci je naprosto naivní si myslet, že když "svůj soukromý" názor sdělím na veřejných stránkách církve a zajistím, aby byl distribuován do sborů, že není návodný a že nepředstavuje oficiální stanovisko vedení církve Místo, aby se členové SR snažili situaci z pohledu vyšší mravní autority zklidnit, tak svým nedomyšleným prohlášením zavlekli trend "rozdělování" mezi členy ČCE.

Je mi smutno z toho, že politika začala tímto způsobem zasahovat i do života naší církve a naše nejvyšší církevní autority nevytvořily hráz před tímto trendem.

Politický aktivismus SR rady bych chápal v kritických dobách, kdy se rozhoduje o samotném bytí či nebytí demokratického systému, ale tato doba určitě teď nenastala. Probíhá běžný demokratický proces voleb a kdo je přesvědčen že ne, tak nemá srovnání a dostatek informací např. o průběhu volebního procesu v době První republiky či volebního procesu v demokratických zemích na západ od nás.

Vyjádření členů SR považuji za konjunkturální poddání se jednomu z aktuálních politických trendů, bez ohledu na důsledky, které to bude vůči části členů církve mít.Osobně se účastním sborového života a bohoslužeb, abych našel klid, soulad a porozumění. Mnou zmiňované a kritizované prohlášení SR však staví mezi členy naší církve zeď a dělí je na ty „co mají ten správný politický názor“ a na ty „co jsou pomýlení a my jim musíme ukázat tu jedinou správnou cestu“.

Přestože jsem nebyl volič protikandidáta osoby zmiňované v prohlášení, tak mně vyjádření SR hluboce ranilo, protože nebere vůbec v potaz pocity, kterým musí být vystaveni členové naší církve včetně členů mého vlastního sboru, kteří mají odlišný politický názor než členové SR a musí být veřejně konfrontováni s tím, že se na půdě své církve kvůli svému politickému názoru stávají menšinou, která nyní vypadá v očích zbytku církevního společenství, že chce prezidenta, který neusiluje o slušnost a spravedlnost, nezastává demokratické hodnoty a nezáleží mu na důstojnosti a hodnotě každého člověka. Na základě výše uvedeného stanovisko členů SR jako člen církve odmítám a považuji je pro naši církev a její vnitřní život za škodlivé.