Měl bych návrh na "funkční reformu" evangelické církve. Ten návrh je možná naivní, ale vyplývá z mého pohledu, že obětavost (dobrovolnická, finanční, časová, modlitební…) členů církve je úměrná osobní angažovanosti na životě místního sboru církve a taky anonymitě církevního zřízení (nebo spíše pohledu zdola na tuto anonymitu). Čili zvážit, jestli by nestálo z to učinit krok směrem k sice de iure tradičnímu evangelictví, ale de facto ke kongregačnímu zřízení. Každá farnost jako samostatný celek. Salár, odváděný do centra, by pak připadl z větší části na potřeby místní farnosti a do centrály církve by šlo jen určité procento ze saláru. Navíc bych navrhoval, aby každá farnost měla svou diakonii. Tak jako jsou farní charity v ŘKC. Tím by se zviditelnila diakonická práce církve - uvnitř i vně sboru. Misie by pak byla snadnější. Byly by vidět "skutky víry" místního sboru. Takové postmoderní "urovnejte cestu Páně"… :)

Ale to je jen takový nápad laika v evangelickém azylu, který slouží v katolické charitě. Mimo jiné proto, že v okolí žádná evangelická diakonie nefunguje…