Bratře Ryšánku, máte pravdu, upřímně děkuji Hospodinu za společenství. :) Avšak ona "koinonia" má, obrazně řečeno, dvě roviny. Tou horizontální je nyní (a bude) konkrétní sbor ČCE v samém srdci Hané. Tu vertikální rovinu nemohu ale dost dobře ve zkratce vystihnout. Není to však primárně můj vztah zespoda směrem nahoru, k Bohu. Ve vší pokoře - je to vztah Hospodina, Boha Izraele, Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova, směrem dolů. Skrze ukřižovaného a vzkříšeného Krista. Vztah ke mně, človíčkovi kdesi uprostřed Hané. K človíčkovi, který nebyl toho vztahu hoden, avšak který nebyl (ani jako nehodný) nikterak zapomenut. Nebyl zapomenut uprostřed vší složitosti světa i církve. Je to vztah Hospodina k človíčkovi, který byl zasažen a je stále zasahován Evangeliem. :)

Souhlasím s vámi, že "Ježíš nám o Bohu řekl, víme kudy jít - cestou lásky a služby." Ale asi jsem pořád nějak postižen "těmi dveřmi" k lásce a službě - čili spasením v Kristu (i po cca 20ti letech). Láska a služba je dle mého pohledu ovocem, ale ovoce musí "za něčím" následovat. Musí být přece (vzato "logikou vinaře") výsledkem opylování květu. Nebo ne? Já to svoje "opylování" vidím v primárně v Římanům 10,9.

No jo … asi jsem furt tajně evangelikál… jo jo … starýho psa novejm kouskům nenaučím :) Takže do diskuze o "krizi v ČCE" asi už jako azylant nebudu zasahovat. Asi mi to nepřísluší…