Diskuze k článku: Krize Českobratrské církve evangelické a jak z ní ven?

Je ČCE v hluboké krizi? Pokus o analýzu vystřelený z koltů hluboce zavěšených - hříchy farářů i laků, opovržení společnosti, hříchy vlastní i cizí. Je to pravda, nebo není? A jestliže ano, jak z toho ven?

Odpověď na příspěvek: Re: malé odpovídání

Od: Kazatel ČCE Jakub Dvořák <>
Kdy: 27. 11. 2008 18:03
Předmět: Re: malé odpovídání

Takže když už tu máme malý kurs řečtiny:
znovuzrození bylo do Jana vpašováno překlady, jde skutečně o narození z hůry, ale co to vlastně znamená? Je to něco jiného, nežli se narodit jinak než ostatní lidé, jak se to chtělo po starém Nikodémovi?
Pojem znovuzrození (pro fajnšmekry αναγεννω, αναγενναν) užívá jiný novozákoní autor - 1Pt 1,3 a 1Pt 1,23.
Br. Grombiříkovi lze připomenout, že br. Tomáš Halík asi marxista nebude. Sledování stabilizující funkce náboženství je sociologicko religionistický fenomén. Ale nemluvíme tu o žádných (primárně) politických turbulencích a projektech nápravy lidskými prostředky. Mluvíme tu o bídě hříchu, v níž se tento svět tak či onak nachází, ať už vládne režim jaký chce, starý nebo nový. Mluvíme o poměrech, procházejících i skrze naše vlastní bytí, v nichž může být někomu stejně dobře jako oněm reptajícím zachráněncům z exodu, kteří si také mohli stěžovat, že v Egyptě byli sice na odpis, ale česnek a pórek byl zadarmo, zatímco vytržením (hebrejský ekvivalent pro spásu) z těchto poměrů se ocitli na poušti.
Ale nechci přemílat tyto hovadinky. To přece známe všichni. Místo různých duchaplnůstek raději přemýšlejme, kudy na cestu učednictví a jak nezahnít v tom, co popsal Tomáš Molnár, co je sice smutné, ale tak to chodí. Budeme se snad strašit tím, že to co je, prostě je. Co by bylo, kdybychom se tím snažili pohnout? Máme jistotu, že nepřijde něco mnohem horšího (třeba inkviziční vymítání všech introvertů a extrovertů), jak už tomu v lidských dějinách bylo tolikrát? Já si nemyslím, že jsme pvoláni takovou situaci ustalovat.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód