Diskuze k článku: Krize Českobratrské církve evangelické a jak z ní ven?

Je ČCE v hluboké krizi? Pokus o analýzu vystřelený z koltů hluboce zavěšených - hříchy farářů i laků, opovržení společnosti, hříchy vlastní i cizí. Je to pravda, nebo není? A jestliže ano, jak z toho ven?

Odpověď na příspěvek: Re: malé odpovídání

Od: Kazatel ČCE Jan Kupka <>
Kdy: 26. 11. 2008 22:36
Předmět: Re: malé odpovídání

Jestli mohu do vaší debaty ještě trochu vstoupit, mám za to, že pravdu tu máme snad všichni. Každý tu totiž hovoří z vlastní specifické zkušenosti: ať už je to br. Molnár, sestra Koutská, br. Geisler, zvláště bych zmínil milého bratra Petra Slámu, ale i další atd. atd. Stejně tak i já. A vlastně všichni jsme se shodli: z evangelikálních, tradičních i konvertitských kořenů, že krize ČCE, kterou všichni nějak cítíme, je duchovní. Málo se u nás duchovně žije. Zmizelo by mé naříkání nad pelagianismem ČCE, kdyby se běžně konaly modlitební skupinky, kdybychom se o modlitbě nestyděli hovořit a ji provozovat, kdybychom ve sborech žili svátostně, s úctou k Bohu a Božímu majestátu. Kdybychom právě o tomto bohatství svědčili světu, vždyť právě v tom jsme nezastupitelní. Je tu mnoho dobročinných organizací, mnoho volnočasových spolků, ale "přžes evangelium" jsou tu právě jen církve. A právě k tomu vede všechno mé hudrání :-))))

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód