Statut Personálního fondu EVANGNET

STATUT PERSONÁLNÍHO FONDU

OBSAH:

Čl. 1 Zřízení a účel Personálního fondu

Čl. 2 Správní rada Personálního fondu

Čl. 3 Investiční komise Personálního fondu

Čl. 4 Příjmy Personálního fondu

Čl. 5 Povinnosti církevních sborů a orgánů při provádění odvodů do Personálního fondu

Čl. 6 Solidarita sborů

Čl. 7 Hospodaření s prostředky Personálního fondu

Čl. 8 Platnost statutu




Čl. 1 Zřízení a účel Personálního fondu

  1. Personální fond byl zřízen rozhodnutím 1. zasedání 28. synodu ČCE v roce 1993.
  2. O účelu Personálního fondu a o způsobech nakládání s prostředky Personálního fondu rozhoduje výhradně synod.
  3. Za hospodaření Personálního fondu odpovídá synodní rada ČCE.
  4. Personální fond zajišťuje finanční prostředky na mzdy, odměny a vedlejší mzdové náklady kazatelů dle obecně platných právních předpisů, na náklady související s úrazovým pojištěním, s penzijním připojištěním nebo se životním pojištěním kazatelů a s poskytováním jídelních kuponů kazatelům, vikářům a jáhenským praktikantům. Dále zajišťuje finanční prostředky na odměny členů investiční komise Personálního fondu a na pojištění jejich odpovědnosti za škodu.

Čl. 2 Správní rada Personálního fondu

  1. Personální fond spravuje správní rada Personálního fondu na základě zmocnění, které jí uděluje synodní rada ČCE.
  2. Správní rada Personálního fondu je tříčlenná. Její funkční období je šestileté. Jmenuje a odvolává ji synodní rada ČCE.
  3. Členem správní rady Personálního fondu musí být nejméně jeden kazatel ČCE a nejméně jeden ze starších ČCE.
  4. Ve své činnosti se správní rada Personálního fondu řídí Řádem hospodaření církve, tímto statutem a usneseními synodu ČCE.
  5. Správní rada Personálního fondu plní zejména tyto úkoly:
    1. do konce prvního čtvrtletí každého roku shromažďuje prostřednictvím ÚCK informace pro výpočet nákladů na mzdy zaměstnanců povšechného sboru v daném roce a na jejich základě navrhuje výši odvodů do Personálního fondu.
    2. kontroluje provádění odvodů do Personálního fondu
    3. na základě návrhů investiční komise Personálního fondu doporučuje synodní radě ke schválení způsoby uložení a zhodnocení prostředků Personálního fondu
    4. pravidelně informuje prostřednictvím ÚCK církevní sbory o stavu Personálního fondu a o použití prostředků v něm shromážděných
    5. navrhuje rozdělení příspěvků z prostředků shromážděných sbírkou solidarity sborů
    6. navrhuje synodní radě personální a mzdová opatření

Čl. 3 Investiční komise Personálního fondu

  1. Investiční komise Personálního fondu má nejméně tři a nejvíce pět členů. Její funkční období je šestileté. Jmenuje a odvolává ji synodní rada ČCE.
  2. Členem investiční komise Personálního fondu může být pouze osoba s vysokoškolským vzděláním a s potřebnými zkušenostmi pro výkon této funkce. Členem investiční komise Personálního fondu nesmí být člen synodní rady ani člen správní rady Personálního fondu.
  3. Pokud by se člen investiční komise Personálního fondu mohl ocitnout ve střetu zájmů, nesmí se při jednání komise vyjadřovat k návrhům ani o nich hlasovat.
  4. Člen investiční komise Personálního fondu se může svého členství vzdát písemnou rezignací doručenou synodní radě. Synodní rada je oprávněna odvolat člena investiční komise Personálního fondu z jeho funkce i před uplynutím jeho funkčního období.
  5. Investiční komise Personálního fondu volí ze svých členů svého předsedu a místopředsedu. Předseda svolává a řídí zasedání komise. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti nebo na základě jeho pověření.
  6. Investiční komise Personálního fondu zasedá pravidelně, nejméně jednou za měsíc. Z každého zasedání komise je pořízen zápis. Předseda komise ihned po zasedání komise předá jedno vyhotovení zápisu synodní radě.
  7. Investiční komise Personálního fondu zvažuje strategii a navrhuje konkrétní způsoby zhodnocování a uložení prostředků Personálního fondu. K návrhům investiční komise Personálního fondu se vyjadřuje správní rada Personálního fondu a schvaluje je synodní rada.
  8. Investiční komise Personálního fondu vyhodnocuje zvolené způsoby a výnos nakládání s prostředky Personálního fondu a navrhuje opatření, která pokládá za potřebná.
  9. Členové investiční komise Personálního fondu mají nárok na odměnu za výkon své funkce. Odměna je vyplácena do konce kalendářního roku na základě výnosů dosažených nakládáním s prostředky Personálního fondu v předchozím kalendářním roce. Celková roční částka odměn pro členy investiční komise Personálního fondu činí 5 % z části výnosů, která přesahuje vážený roční průměr diskontní sazby stanovené centrální bankou, pokud těchto výnosů bylo dosaženo investováním podle návrhů komise. O rozdělení celkové částky odměn za daný rok mezi jednotlivé členy komise rozhoduje synodní rada na návrh investiční komise Personálního fondu nejpozději do 30.9. příštího roku.
  10. Členové investiční komise nemají nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem své funkce a to ani v případě, kdy jim nebude přiznán nárok na odměnu za výkon funkce dle odst. 9.
  11. Členové investiční komise Personálního fondu jsou odpovědni za škody způsobené ČCE na majetku Personálního fondu úmyslně či z nedbalosti při výkonu činnosti v investiční komisi Personálního fondu. Náklady na případné pojištění této jejich odpovědnosti za škodu hradí ČCE.
  12. Podmínkou výkonu funkce člena investiční komise Personálního fondu je uzavření smlouvy o výkonu této funkce s ČCE. Smlouva musí obsahovat závazek k náhradě škod způsobených dle čl. 3, odst. 11.

Čl. 4 Příjmy Personálního fondu

  1. Příjmy Personálního fondu tvoří:
    1. pravidelné odvody všech církevních sborů, v nichž pracují kazatelé řádně ustanovení církví a odměňovaní v rámci jejího hospodaření
    2. výnosy jmění shromážděného v Personálním fondu
    3. výnosy Sbírky solidarity sborů
    4. dary tuzemských a zahraničních fyzických a právnických osob
  2. Synod stanovuje pro každý kalendářní rok částku odvodu připadající na jedno kazatelské místo s plným pracovním úvazkem.
  3. O výši ročních odvodů rozhoduje synod na základě údajů o hospodaření Personálního fondu a propočtů částek potřebných pro zajištění mezd kazatelů, které prostřednictvím synodní rady ČCE předkládá synodu správní rada Personálního fondu.
  4. Pokud synod pro následující kalendářní rok nestanoví odvod do Personálního fondu, jsou sbory povinny provést odvod do Personálního fondu ve výši stanovené pro předchozí rok.

Čl. 5 Povinnosti církevních sborů a orgánů při provádění odvodů do Personálního fondu

  1. Sbory jsou povinny provádět odvody do Personálního fondu podle těchto pravidel:
    1. Sbor, v němž kazatel pracuje na plný pracovní úvazek, odvádí plný roční odvod stanovený synodem.
    2. Sbor, v němž kazatel působí na částečný úvazek nebo po část roku, odvádí poměrnou část ročního odvodu, která odpovídá rozsahu pracovního úvazku kazatele.
    3. Sbory tvořící sdružení sborů odvádějí plný roční odvod společně jako jeden sbor. Každý z nich vede samostatnou účetní evidenci o částkách, jimiž se na odvodu podílí.
    4. Sboru, v němž je obsazeno kazatelské místo zřízené podle ustanovení ŘSC čl. 3, odst. 3, je roční odvod snížen o poměrnou část, která odpovídá pracovnímu úvazku spojenému s tímto místem, nejvýše však o 1/2 ročního odvodu stanoveného synodem. Část, o kterou je roční odvod sboru snížen, odvádí do Personálního fondu povšechný sbor.
    5. Seniorátní sbory provádějí odvod do Personálního fondu podle počtu kazatelů seniorátního sboru ve výši, která odpovídá rozsahu jejich pracovních úvazků.
    6. Administrované sbory, jejichž kazateli jsou jáhnové, odvádějí plný roční odvod stanovený synodem.
    7. Administrované uprázdněné sbory přispívají sboru administrátora částkou, která činí nejméně 20 % ročního odvodu stanoveného synodem.
    8. Po dobu pracovní neschopnosti kazatele kratší než 3 měsíce odvádí sbor plný odvod stanovený synodem
  2. Sbory jsou povinny provádět odvod do Personálního fondu bezhotovostním převodem na stanovený účet povšechného sboru v pololetních splátkách, první splátku vždy nejpozději do konce května a druhou splátku vždy nejpozději do konce října daného roku. První pololetní splátka musí být odvedena vždy ve výši odpovídající nejméně polovině celkového ročního odvodu do Personálního fondu.
  3. Ocitne-li se farní sbor nečekaně v krátkodobé finanční tísni, může prostřednictvím seniorátního výboru předložit správní radě Personálního fondu návrh splátkového kalendáře. Návrh splátkového kalendáře musí být správní radě Personálního fondu doručen s doporučením seniorátního výboru nejpozději do konce října toho roku, za který má být odvod do Personálního fondu splácen. Schválí-li na návrh správní rady Personálního fondu synodní rada splátkový kalendář, je sbor povinen ho dodržet.
  4. Synodní rada je povinna každoročně zajistit provedení inventury mezd, které jsou prostřednictvím církve vypláceny kazatelům a pracovníkům ÚCK, poskytnout její výsledky správní radě Personálního fondu a předložit je synodu. Inventura musí zřetelně rozlišovat jednotlivé zdroje, z nichž jsou mzdy hrazeny.

Čl. 6 Solidarita sborů

  1. Farní sbor, který se nečekaně ocitl ve finanční tísni a není schopen provést povinný odvod do Personálního fondu, může požádat o příspěvek na odvod do Personálního fondu ze solidárních prostředků. Ze solidárních prostředků je hrazen rovněž odvod za podporované a misijní místo, pokud synod nestanoví jinak.
  2. Solidární prostředky pro pomoc sborům v tísni se skládají ze sbírky solidarity a synodem stanovené solidární části výběru Personálního fondu.
  3. Na základě návrhu správní rady Personálního fondu podaného prostřednictvím synodní rady stanoví synod, jaká část prostředků shromážděných z odvodů do Personálního fondu bude přidělena do solidárních prostředků. Z prostředků vybraných v roce předcházejícím zasedání synodu (X – 1) se oddělí část stanovená synodem a použije se jako část solidárních prostředků v roce následujícím po zasedání synodu (X + 1).
  4. Část prostředků Personálního fondu přidělená do solidárních prostředků nesmí být vyšší než 5 % částky shromážděné z odvodů do Personálního fondu v daném roce (X – 1).
  5. Nejsou-li solidární prostředky v daném roce plně vyčerpány, zůstávají součástí solidárních prostředků pro další rok.
  6. Farní sbor může obdržet příspěvek na odvod do Personálního fondu ze solidárních prostředků v případě, že v uplynulých devíti letech obdržel tento příspěvek nejvýše jednou. První období pro tento výpočet počíná běžet od roku 2005. Měl-li by sbor obdržet příspěvek ze solidárních prostředků potřetí, musí o žádosti rozhodnout synod.
  7. Příspěvek na odvod do Personálního fondu ze solidárních prostředků může být farnímu sboru poskytnut nejvýše do 80 % částky, kterou je tento sbor povinen odvést v daném roce.
  8. Žádost o příspěvek podává sbor prostřednictvím příslušného seniorátního výboru. Podmínkou kladného vyřízení žádosti je její písemné zdůvodnění a doporučení seniorátního výboru.
  9. V žádosti musí sbor doložit a seniorát potvrdit, že sbor neupřednostňuje jiné výdaje a nemá ekonomické zdroje, které by mohly pokrýt příspěvek do personálního fondu.
  10. Žádosti o příspěvky ze všech seniorátů pro rok X + 1 shromažďuje synodní rada nejpozději do 30. listopadu roku X. Nejpozději do 31. prosince roku X předloží správní rada Personálního fondu synodní radě návrh na rozdělení solidárních prostředků. Synodní rada potvrdí rozdělení solidárních prostředků a sdělí své rozhodnutí do 31. ledna roku X + 1 žádajícím sborům. Výsledek tohoto rozhodnutí jsou sbory povinny zapracovat do svých rozpočtů pro rok X + 1.
  11. Všechny farní sbory ČCE jsou povinny vykonat Sbírku solidarity sborů do 30. června a odvést její výnos na účet Personálního fondu nejpozději do 30. července daného roku.
  12. Farnímu sboru, který v daném roce nevykonal nebo neodvedl Sbírku solidarity sborů, nesmí být po následujících pět let poskytnut příspěvek na odvod do Personálního fondu.
  13. Neprovede-li farní sbor odvod do Personálního fondu v plné výši po dva roky po sobě jdoucí, zahájí s ním seniorátní výbor jednání o jeho další perspektivě.

Čl. 7 Hospodaření s prostředky Personálního fondu

  1. Peněžní prostředky shromážděné v Personálním fondu je možno spotřebovávat výhradně na účely stanovené čl. 1 odst. 4 a čl. 6 tohoto statutu.
  2. Disponibilní prostředky shromážděné v Personálním fondu nesmí klesnout pod 90 % částky potřebné pro zajištění mezd všech zaměstnanců povšechného sboru na dobu 1 roku.
  3. Synod stanovuje obecně platné zásady odměňování kazatelů a pracovníků ÚCK, schvaluje mzdové tabulky v členění na jednotlivé třídy a skupiny a samostatným usnesením rozhoduje o použití prostředků Personálního fondu pro každý kalendářní rok.
  4. Majetek Personálního fondu, který není určen k použití v daném roce, je zhodnocován v rámci investiční části Personálního fondu na základě návrhů investiční komise Personálního fondu.

Čl. 8 Platnost statutu

  1. Tento statut usneslo 3. zasedání 30. synodu ČCE 19. 5. 2001 (vyhlášen SR ČCE dne 13. 6. 2001) a byl doplněn na mimořádném zasedání 30. synodu 7. 9. 2002 (vyhlášen SR ČCE k 18. 9. 2002).
    1. zasedání 31. synodu ČCE usneslo změnu statutu 24. 5. 2003 a statut se změnou byl vyhlášen SR ČCE dne 18. 6. 2003.
  2. 2. zasedání 32. synodu usneslo změnu statutu 16.5.2008 a statut se změnou byl vyhlášen SR ČCE dne 10.6.2008.
    Změna čl. 1 odst. 4 řádky 5–6, čl. 2 odst. 5 písm. c), čl. 3 (vložení nového čl. 3 a přečíslování následujících článků) a čl. 7 odst. 4 nabývají na základě usnesení 2. mimořádného zasedání 32. synodu účinnosti dnem vyhlášení usnesení 2. mimořádného zasedání 32. synodu.
    Změna čl. 5 odst. 2 a vypuštění dosavadního čl. 5 odst. 4 a 5 statutu nabývá účinnosti 1.1.2009.
    V ostatních částech nabývá tato změna statutu účinnosti dnem vyhlášení synodní radou.

Zpět na obsah

Tento statut je ve znění platném po 1. zasedání 33. synodu ČCE.

Ke stažení: verze pro tisk ve formátu PDF