1. Stál jsem v tu dobu, stál jsem u hrobu, znenadání jsme tu sami, naděje byla jen klam. A přece:
Ref: Kámen odvalen, svítá nový den, hleď, ať tahle novina, že se znovu začíná, nezůstane tvojí jen.
2. Ať v tuhle dobu z tohoto hrobu do srdcí i po vší zemi naděje jas je šířen. Protože:
