Ráno je smutné, jdu z práce domů a jako dřív musím si říct: To slunce se má, to nedělá nic, jen bloumá, po nebesích.
Dřu se na jiné a sám trpím hlad, mé děti ty neznají smích To slunce se má, to nedělá nic, jen bloumá po nebesích.
/: Můj Bože tam v nebi vyslyš mé přání, ty znáš můj veliký žal, tak sešli ten oblak pro mě za svítání a dej mi poznat ten ráj. Zbav mne mých strastí a utiš můj pláč a dej mi, po čem toužím: Jak slunce se mít a nedělat nic jen bloumat po ulicích. :/
