1. Ó, město Boží, ty jsi štít, / hráz mocná ze všech stran. / Přemnohý proudí Boží lid / do tvých se ukrýt bran.
2. Tvé slovo čisté slovo skrápí nás / jak rosa napořád. / Tvá říše zkvétá zas a zas / v lásky i pravdy sad.
3. Jak oheň září noční tmou / a nic mu nebrání, / tak tvoje věže výš se pnou, / když bývá svítání.
4. Co zmůže bouřné vanutí, / proč vzteků vln se bát? / Na skále věků bez hnutí / smí město Boží stát.
