1. Jak jen se přiblížit, jak prosit, Bože můj? I já patřím v ten dav, jenž volal: "Ukřižuj!" I moje vina to, i mně platí tvůj hněv, že údy pronik' hřeb a z rány tryskla krev.
2. Jak ústa otevřít, když příliš dobře vím, že s vinou krve té propadám soudům tvým. Za hříchem jde vždy smrt a jenom nevina po Otci může chtít, by nemstil za Syna.
3. A přece pro toho, jenž přišel dát svou krev, by viny odčinil a ztišil Otcův hněv, v důvěře v milost tvou radostně zvedám hlas ku poctě Beránka, jenž s tebou smířil nás.
