Kdo potřebuje psychologa? Ten, kdo už nemůže? Kdo je na zhroucení? nechť si každý takový přečte 15. žalm. Je tam zaslíbení, ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí. Stačí se na to slovo položit, spolehnout, jít k Bohu. Anebo, kdo doufá v Hosdpodina, je jako strom, který je zasazený u vody, i v době sucha nese ovoce. Není to nádherné? Kdežto, proklet buď ten, kdo doufá v člověka (v psychologa). choďme více za Bohem, modleme se k němu, setrvávejme v modlitbách a člověk dojde občerstvení. Ano, každý potřebuje se sdílet, mít někoho, kdo ponese jeho břemeno, ale na modlitbách! Tzn., je dobré jít za svým bratrem nebo sestrou, kterému důvěřuji a který je ochoten se mnou nést břemeno a především jej předkládat Pánu. A když psychologa, tak věřícího, prosím! Je-li farář přetížen, přestože chodí s Bohem na každém kroku a je unaven, pak je tu něco špatně. Mojžíš byl také unaven, když soudil Izraele, od rána do večera tam stály fronty. Až mu jeho pohanský tchán Jethro řekl, že to dělá špatně. Že má práci rozdělit. Důvěřovat dalším, přestože ti další, ti obyčejní, nemají diplom teologa. A taky, Pán nám nenaloží víc, nežli jsme schopni unést. Tak kde je chyba? Pojď víc za Pánem a On Tě pozvedne. On je nejlepší psycholog, a nejen to, ale i Tvůj Spasitel.