Sobota byla ustanovena, ještě dříve, než začal židovský národ existovat. Vše už začalo při stvoření světa. Bůh sedmého dne odpočinul a ustanovil sobotu jako svatý den památník stvoření světa. Stvořitel celého vesmíru odpočinul od veškerého díla, požehnal a posvětil sedmý den. Adam s Evou již v ráji světili sedmý den sobotu.

Genesis 2,2-3 - Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal. Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil.

Izraelci dostali na poušti za pokrm manu, ještě před tím než obdrželi Boží zákon na hoře Sinaj. Z tohoto příběhu vyplývá, že znali již sobotní den, než jim byl zaznamenán na kamenné desky.

Exodus 16,23 - Ten jim řekl: "To je to, o čem Hospodin mluvil. Zítra bude den odpočinku, svatá sobota pro Hospodina. Napečte, co se má péci, a uvařte, co se má vařit. Všechno, co zbude, si nechte do zásoby na zítřek."

Izraelci znali a ctili tedy Boží zákon, ale jelikož žili 400 let v Egyptě, který byl proset modloslužbou a Izrael byl poskvrněn modloslužbou, Bůh jim zákony jasně sepsal, aby je stále nosili sebou a nebyly opomíjeny. Dále jí v tom verši nazývá svatou sobotou Hospodina, stejně svatou tak jak jí ustanovil v ráji při stvoření světa.

Čtvrté přikázání:

Exodus 20,9-11 - Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci - ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej.

Zajímavé na čtvrtém přikázání je proč se má světit. Na co klade Hospodin důraz… protože v šesti dnech Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno… proto požehnal sobotní den a posvětil jej. V tomto přikázání Hospodin pouze opakuje to co v ráji ustanovil a chce aby bylo nadále dodržováno.

Další důležitá věc je ta, že zákony které dostal Mojžíš se dělily na dvě části. Na zákon, který byl napsán Božím prstem desatero, který byl uložen do truhly smlouvy. Další zákony ceremoniální… zákon obřízky, obětní systém, svátky byly uloženy vedle truhly smlouvy. Právě ceremoniální zákon poukazoval na příchod Mesiáše a jeho oběť a byl přibit na kříž se smrtí Pána Ježíše Krista.

Desatero: Deuteronomium 10,2-5 - Na ty desky napíši táž slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztříštil. Pak je vložíš do schrány. Udělal jsem tedy schránu z akáciového dřeva a vytesal jsem dvě kamenné desky, jako byly ty první, a vystoupil jsem na horu s oběma deskami v rukou. I napsal na desky totéž, co bylo napsáno poprvé, desatero přikázání, která k vám mluvil Hospodin na hoře zprostředku ohně v den shromáždění; pak mi je Hospodin dal. Obrátil jsem se a sestoupil z hory. Desky jsem vložil do schrány, kterou jsem udělal, aby tam byly, jak mi Hospodin přikázal.

Obřadní zákony: Deuteronomium 24-26 - Když Mojžíš dokončil zápis slov tohoto zákona do knihy, přikázal lévijcům nosícím schránu Hospodinovy smlouvy: Vezměte knihu tohoto zákona a uložte ji po straně schrány smlouvy Hospodina, vašeho Boha. Tam bude proti tobě svědkem.

Pán Ježíš Kristus o zákoně řekl, že ho nepřišel změnit, ale naplnit. Dále, řekl, že nepřestane platit jediná čárka ze zákona.

Lukáš 16,17 - Spíše však pomine nebe a země, než aby přestala platit jediná čárka Zákona!

Matouš 5,17-19 - Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní. Kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království považován za nejmenšího. Ale kdokoli by je plnil a učil, ten bude v nebeském království považován za velikého.

Celý spor mezi dobrem a zlem tedy mezi Bohem a satanem, kterého se účastníme i my je spor o Boží zákon. Už v nebi ďábel nechtěl akceptovat Boží nařízení, proto byl sesazen z nebe. A stejným klamem kterým oklamal třetinu andělů v nebi, klame i nás. Našeptává nám Boží zákon nemusíme brát až tak doslovně. A my poslušně plníme jeho rozkazy a vzdalujeme se tak od našeho Stvořitele.

Když se podíváme na závěr dějin světa do zjevení Jana, dozvíme se, že bude zde na zemi kulminovat právě boj o Boží zákon.

Zjevení 12,17 - Tehdy se drak na ženu rozhněval a odešel svést boj s ostatními z jejího semene, kteří zachovávají Boží přikázání a drží se Ježíšova svědectví.

Dále se ve zjevení Jana dozvíme, podle jakého měřítka bude v závěru dějin svět souzen. Opět zde hraje roli truhla smlouvy, která je zmiňovaná ve starém zákonu.

Zjevení 11,18-19 - Národy se vzbouřily, ale přišel tvůj hněv, přišel čas soudu nad všemi mrtvými a čas odplaty pro tvé služebníky, proroky a svaté i pro všechny, kdo ctí tvé jméno, malé i veliké, přišel čas zkázy těch, kdo kazí zem. Tehdy se otevřel Boží chrám v nebi a v jeho chrámu byla vidět truhla jeho smlouvy.

Co se týká veršů Skutky 15,27-29 apoštol Pavel uvádí křesťanům co mají dodržovat, ale má zde na mysli právě zákon ceremoniální který byl zrušen. Proto zdůrazňuje že tyto věci z něj by měli zůstat. Zmínka o smilstvu (což může navozovat dojem že se jedná o desatero) je tam proto, že v té době bylo rozšířeno mnoho pohanských sexuálních praktik právě jako obřadů. Víte Bibli musíme chápat jako celek a proto je důležité si tyto verše které byli psány pod vedením Ducha Božího spojit i s jinými výroky a dát to celé dohromady, aby to dávalo smysl. Takže na jiných místech apoštol Pavel uvádí, že zákon vírou nerušíme ale potvrzujeme Řím 3,31, píše že Víme, že zákon je svatý Řím 7,14 apoštol Jakub 2,21-26 píše o zákoně a skutcích a dokonce samotný Ježíš hovoří o zákoně že nikdy zrušen nebude, proto můžeme s jistotou říci, že apoštol Pavel nemohl v uvedených verších hovořit o tom že desatero se dodržovat nemusí, ale pouze uvedené nejedení krve atd. A když se nad tím zamyslíme ještě hlouběji schválil by apoštol Pavel kradení? vraždy? neposlouchání rodičů atd….., když by je zde nevyjmenoval? vidíte, že by to nedávalo smysl. Boží desatero je totiž základem vlády lásky a bez něj by vůbec nefungoval jak vztah k Bohu tak vztah k lidem. Jediné co se smrtí Ježíše Krista s desaterem změnilo je to, že Duch Svatý zapíše vírou svůj zákon do našich srdcí a zachováváme ho již ne svými skutky to znamená svou silou, ale vírou a láskou v síle Ducha svatého. Bůh nám v tom pomáhej.

Když se podíváme do skutků apoštolů, vyplyne z toho, že učedníci svědomitě světili po smrti Pána Ježíše sobotu. Přesto že byli křesťany, nadále navštěvovali v sobotu Synagogy, kázali i pod širým nebem v sobotu k židům i pohanům.

Skutky13,14 - Pokračovali tedy z Perge sami, až dorazili do Antiochie Pisidské. V sobotu šli do synagogy a posadili se.

Skutky15,21 - Mojžíš má přece odedávna kazatele po všech městech, kde ho čtou v synagogách každou sobotu."

Skutky 16,13 - vyšli jsme v sobotu za město k řece, kde bylo zvykem se modlit. Posadili jsme se tam a mluvili k ženám, které se tam shromáždily.

Skutky 17,2 - Pavel tam podle svého zvyku šel a po tři soboty k nim promlouval z Písem.

Skutky 18,4 - a každou sobotu hovořil v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky.

Krásný verš je v prorocké knize Izaiáši, nám říká, jaký den odpočinku bude svěcen na nové zemi, až toto všechno pomine.

Izaiáš 66,22-23 - Jako to nové nebe a nová zem, které učiním, zůstanou přede mnou, praví Hospodin, tak zůstane i vaše jméno a vaši potomci. Od novoluní do novoluní, od soboty do soboty přicházet budou všichni lidé, aby se mi klaněli, praví Hospodin.