Bible kralická - Ž 56

Ž 56,1 (6,1) Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. (6,2) Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.
Ž 56,2 (6,3) Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.
Ž 56,3 (6,4) Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.
Ž 56,4 (6,5) Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.
Ž 56,5 (6,6) Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.
Ž 56,6 (6,7) Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.
Ž 56,7 (6,8) Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.
Ž 56,8 (6,9) Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?
Ž 56,9 (6,10) A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.
Ž 56,10 (6,11) Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.
Ž 56,11 (6,12) V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.
Ž 56,12 (6,13) Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.
Ž 56,13 (6,14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.