Bible kralická - Ž 21
Ž 21,1 (1,1) Přednímu z kantorů, žalm Davidův. (1,2) Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.
Ž 21,2 (1,3) Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah.
Ž 21,3 (1,4) Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.
Ž 21,4 (1,5) Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.
Ž 21,5 (1,6) Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.
Ž 21,6 (1,7) Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.
Ž 21,7 (1,8) A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.
Ž 21,8 (1,9) Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.
Ž 21,9 (1,10) Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.
Ž 21,10 (1,11) Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,
Ž 21,11 (1,12) Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.
Ž 21,12 (1,13) Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich.
Ž 21,13 (1,14) Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou.
