Každý má bojovat proti tomu zlu, na které sám stačí

Uživatel Evangnetu Jan Kirschner <>
Autorem textu je ČTK, ChristNet.cz, kir.
(19.1.2013, rubrika: Aktuality)


Univerzita Karlova (UK) dokončila multimediální web o Janu Palachovi a o dalších "živých pochodních". Web byl zprovozněn už před rokem, vědci z Filozofické fakulty UK ale jeho finální podobu představili při nedávném výročí Palachova sebeupálení.Internetové stránky představují životní příběh studenta FF Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí, aby vyburcoval českou společnost z rezignace.

Webové stránky dosud byly v anglické a polské jazykové mutaci, nyní jsou i v mutaci německé a francouzské. Autoři obohatili web o historické texty k dalším kapitolám Palachova příběhu i o nové příběhy 'živých pochodní'. Nově přibyl také archiv uměleckých fotografií a archiv dokumentů," popsal mluvčí univerzity Václav Hájek novinky na portále. Internetové stránky představují životní příběh studenta FF Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí, aby vyburcoval českou společnost z rezignace, do níž začala propadat po okupaci v srpnu 1968. Zemřel o tři dny později 19. ledna. Známý je jeho výrok, že každý má bojovat proti tomu zlu, na které sám stačí. Palachův pohřeb se pak stal jednou z posledních velkých akcí, při níž lidé dali najevo nesouhlas s realitou, která nastala po konci demokratizačního procesu, takzvaného pražského jara. Součástí portálu jsou také třeba desítky nepříliš známých Palachových fotografií z dětství nebo audiozáznamy reakcí na jeho hrdinský čin. Filozofická fakulta UK se tématu Palach věnuje dlouhodobě, už v roce 2009 při 40. výročí jeho sebeupálení zorganizovali akademici konferenci a výstavu. Web tento projekt završuje, badatelé na něm spolupracovali s Českou televizí a rozhlasem, Národním filmovým archivem, Národním muzeem nebo Ústavem pro studium totalitních režimů. Rektor univerzity Václav Hampl a děkan fakulty Michal Stehlík ve středu 16.ledna večer také před budovou FF na Palachově náměstí položili u Palachovy pamětní desky kytice a věnce. V rámci vzpomínkových akcí se dnes koná happening k výročí Knihovny Jana Palacha, v pátek byl pak na fakultě premiérově promítnut první díl trilogie o Palachově příběhu Hořící keř od režisérky Agnieszky Hollandové. Jan Palach byl českobratrského vyznání a členem sboru v Libiši, kde byl na bohoslužbách i krátce před svým činem. Kázání a modlitby nad jeho hrobem pronesl farář Českobratrské církve evangelické Jakub S. Trojan, pozdější signatář Charty 77 a následně od 90. let profesor teologie. Palach sice nebyl pravidelný účastník sborového života, ale podle svědectví Jakuba Trojana, byl tradicí české reformace ovlivněn a při posledním rozhovoru spolu hovořili o Janu Husovi.

Příloha [1]: Foto Jana Palacha z univerzitního indexu <palach.jpg> (18.0 KB)