Vždycky se hledá obětní beránek a ten se našel

Správci Evangnetu <>
Autorem textu je Vít Luštinec.
(5.10.2011, rubrika: Aktuality)


Rozhovor nejen o demonstracích, rasismu a podílu církví na možnostech jak řešit vzájemné soužití s Romy na severu Čech s Filipem Šimonovským, evangelickým farářem z Rumburku a jedním a z autorů občanské iniciativy Světlo pro Šluknovsko - občané proti rasismu

V rumburském evangelickém kostele se minulý týden konalo první pokojné setkání občanů proti rasismu a násilí, což je v období demonstrací, na které musí dohlížet těžkooděnci značně nezvyklé. Kolik lidí se jí zúčastnilo, splnila svůj účel? Jaké jste zaznamenali ohlasy?

Světlo pro ŠluknovskoTohoto pokojného setkání proti násilí a rasismu se účastnilo 50 lidí a setkání splnilo svůj účel. Mrzelo nás jen, že média až na Český rozhlas mu vůbec nevěnovala pozornost. Možná právě proto, že to nevypadalo na žádný konflikt a čtenáře zajímá hlavně když se "něco" děje. Ohlasy, hlavně na internetu, jsou a vesměs pozitivní, až na pár negativních, jak už to bývá.

Co je cílem takovýchto setkání? Lidovky.cz o něm informoval jako o protestu vyjadřujícím nespokojenost s některými Romy v obci...

Tak to byl omyl. Cílem bylo pozvednout náš hlas, aby byl slyšet, a to hlas jednoznačně proti rasismu, hlas volající po pokoji a naději pro všechny, a také konkrétně pro řešení celé věci, které spočívá v drobné práci v regionu, kterou dělají a umí dělat mnohé neziskovky a jiné organizace, které tu už působí, či působit zkouší, ale které mají velké problémy, protože je některá města, ani stát nepodporují. Stát i města se často uchylují pouze k represím a to nikam nevede.

Nebojíte se, že vedle halasných demonstracích nebude pokojné setkání dostatečně slyšet?

To se stalo. Přesto to neznamená, že budeme dělat něco jiného, co bude víc slyšet. Ne. Půjdeme touto cestou, protože je dobrá a smysluplná - další setkání bude opět v kostele, u Starokatolíků ve Varnsdorfu, opět v pátek v 18 hod.

V čem spatřujete hlavní problém současné situace na Šluknovsku? Jak je možné, že celá situace dospěla k pravidelným demonstracím, násilí a rasismu?

Je tu dlouhodobě velká nespokojenost a rasismus tu byl vždy, jen trochu skrytý pod pokličkou. Muselo to "bouchnout" dříve či později. A když je nějaká situace takto "připravena", tak se vždycky hledá obětní beránek, někdo, kdo za to všechno může. A ten se našel - "cikáni". Zdaleka to není ten hlavní a skutečný problém. Skutečný problém regionu je nezaměstnanost, drogy, prostituce a mafie spojené s hazardem, a také technokratické zaměření mnohých měst, která jen velice okrajově podporují občanský, kulturní a sociální sektor.
A ty demonstrace? Ukazují část skutečnosti. Část proto, že vše je výrazně podpořeno některými médii, o jejichž pozornost stojí extremisté, kteří situaci využívají ve svůj prospěch a přilévají tak jen olej do ohně.

Jenže jak jinak než demonstracemi by měli obyvatelé na svůj problém upozornit, když jejich problémy poslední dvacet let nikdo neřešil?

Světlo pro ŠluknovskoAno, demonstrace na problém upozorní hodně výrazně a občané na to mají právo. Ale nepřijde mi to šťastné. Upozorňovat lze mírnějšími způsoby, méně emocí a více rozumu. Lze psát do novin, chodit na zastupitelstva, psát petice a tak. Ale já myslím, že tady nikdo nechtěl nějaký problém řešit. Řešit totiž znamená přemýšlet. Demonstrace není o přemýšlení, ale o emocích a to převážně negativních, a to mi vadí. A protože je demonstrace o emocích, tak přitahuje extremisty a je tak také snadno zneužitelná.

Já nejsem k těm demonstrantům tak shovívavý. Myslím si, že lidé neupozornili na svůj problém - to je velice hezky a kultivovaně řečeno. Oni přišli vykřičet svoje naštvání, vztek za všechny ty tlaky, ve kterých žijí - nezaměstnanost, kriminalita, rozkrádání státu, nejistoty, drogy, nepořádek na ulicích atd. A potřebovali to na někoho namířit - označit toho, kdo za to může. Proto, aby na něj mohli také naložit část vlastní viny. Za mnohé problémy si totiž můžeme do značné míry sami. Drogy nevyrábí a nekupují jen Romové, sběrači barevných kovů nemají jen snědou pleť, sprejeři, kteří čas od času zničí novou fasádu také nepatří pouze k jednomu etniku. Na demonstraci mají občané právo. Ale jaké sdělení taková demonstrace vlastně podává, kromě nahromaděných negativních emocí?

Vy osobně jste ve svém okolí rasismus zaznamenal?

Ano, zaznamenal jsem v mém okolí rasismus a zaznamenávám. Stačí se bavit s lidmi na ulici, ve školce, kam vodím své děti, v bance, kdekoli. Jedna paní mi nedávno na ulici šeptem řekla, že by je (myšleno Romy) měli postřílet. Rasismus je tu silně přítomen, nejen vůči Romům, také vůči Vietnamcům, Ukrajincům, Mongolům a jiným národnostem. Rasismus se tu míchá s xenofobií - se strachem z cizího, z cizí kultury, zvyků, z jiné "normality". Co třeba říká obecně přijatý termín "nepřizpůsobiví"? Oni se nám nepřizpůsobují. A proč by měli? Proč se třeba nemáme přizpůsobit my? A čemu se vůbec přizpůsobit - většině? Všichni máme žít konzumním způsobem života, a kdo nekrade-okrádá rodinu, a protekce normál... - tomu se máme přizpůsobit? Já jsem také silně nepřizpůsobivý, už jenom tím, že věřím v Boha a to je v ČR silně menšinová pozice.

Jste jedním z autorů prohlášení a petice Světlo pro Šluknovsko, v něm vyzýváte "ke koncepčnímu, dlouhodobému a nenásilnému řešení", máte konkrétní představy či návrhy takového řešení? Jakou roli by v něm měli hrát církve?

Já myslím, že řešení jsou známá, jen je třeba je začít systematicky a s velkou podporou měst, obcí a také státu dělat. Sestěhovat sociálně slabé lidi jednoho etnika do ghet a dávat jim peníze za nic - to nemůže dobře dopadnout. Je třeba se jim věnovat v terénu, zajistit, aby měli své samosprávy a jejich vlastní pracovníky platit za práci, kterou budou dělat. Je třeba se věnovat jejich dětem, aby se dostaly do škol. Je třeba dát prostor jejich kultuře. Umí to hodně neziskovek, stát je v tom pomalý a méně schopný. Je třeba tyto organizace podporovat. Církve mohou pomoci i když jejich zaměření není prvotně sociální. Záleží na tom kterém sboru. Svým působením, věřím, že církve pomáhají k větší toleranci a smíření mezi lidmi.

V pátek chystáte další setkání, tentokrát ve starokatolickém kostele ve Varnsdorfu, podle jakého klíče vybíráte místa konání? Dokdy hodláte v setkáních pokračovat?

To varnsdorfské setkání nějak vyplynulo ze situace, u faráře Rolanda Solocha (starokatolický farář) to není problém, a zároveň je Varnsdorf také jedním z ohnisek nepokojů. Další setkání by logicky mělo být ve Šluknově, který je větším městečkem regionu. Ale uvidíme.


Vydáno ve spolupráci s portálem ChristNet.cz