slide1

Vážení čtenáři, vítáme Vás na stránkách Karmelitánského nakladatelství. Naleznete zde informace o produkci KNA, službách naší maloobchodní sítě a distribuce. 



27.3.2024

Milý Malchusi, tobě apoštol Petr usekl ucho…

Milý Malchusi, tobě apoštol Petr usekl ucho…
„Tu Šimon Petr vytasil meč, který měl u sebe, udeřil veleknězova služebníka a uťal mu pravé ucho. Ten služebník se jmenoval Malchus.“ (Jan 18,10)

... Vcházíte do zahrady a začíná nepopsatelný mumraj. K tomu všemu se obrovitý rybář začíná ohánět krátkým mečem; čert ví, kde ho vzal. Než stačíš uskočit, cítíš závan vzduchu na tváři a vzápětí ostrou bolest. Křičíš – více úlekem než bolestí – a tiskneš si prsty k ráně, která silně krvácí. Ten blázen ti uťal ucho! ... více

Sekce: čtenářský koutek


25.3.2024

Jaké jsou symboly Velikonoc?

V lidových tradicích a kultuře se Velikonoce často spojují s vajíčky a zajíčkem. Ke křesťanské tradici ovšem tyto symboly nepatří. více

Sekce: čtenářský koutek


24.3.2024

Maria služebnice

Krátce před svou smrtí si Ježíš vzal lněnou zástěru,
přepásal se a umyl apoštolům nohy. Řekl jim:
„Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem,
a to právem: to skutečně jsem“ (Jan 13,14).
„Syn člověka ale nepřišel,
aby si nechal sloužit, ale aby sloužil …“ (Mk 10,45).

Ježíš jim také řekl, že žádný učedník
nemůže být větší než jeho učitel.
Jinými slovy: pokud chtějí být jeho skutečnými učedníky,
musí „jeden druhému nohy umývat“.
Maria je toho příkladem, příkladem skutečné učednice Páně. více

Sekce: čtenářský koutek


21.3.2024

Jidášovi se sevřel žaludek...

Když Jidáš slyšel nadšené provolávání slávy Ježíšovi, trochu ho to uklidnilo. I on přece patří k Ježíšovi! O několik dní později se ho ale však znovu zmocnily pochybnosti. Při pohledu na mocné městské hradby Jeruzaléma se totiž Ježíš usedavě rozplakal a o tomto městě říkal: "Na tebe i na tvé děti přijdou dny, kdy tě tvoji nepřátelé srovnají se zemí, protože jsi nepoznalo čas, kdy ti Bůh nabídl svou přízeň." Jidáše tato slova šokovala. Když viděl Ježíše tak slabého a bezmocného, svíral se mu žaludek. více

Sekce: čtenářský koutek


18.3.2024

Květná neděle - Ježíšův slavnostní vjezd do Jeruzaléma

Květná neděle - Ježíšův slavnostní vjezd do Jeruzaléma
Byli už blízko Jeruzaléma a zastavili se na okamžik u malé vísky na úbočí Olivové hory jménem Betfage. Ježíš poslal dva učedníky napřed s úkolem: „Jděte do té vesnice. Najdete tam oslici a vedle ní její hříbě. Odvažte je a přiveďte ke mně. Kdyby se vás někdo ptal, proč to děláte, řekněte: Váš Pán je potřebuje, ale hned je zase vrátí.“ Tak se splnilo, co napsal prorok Zachariáš: „Jásej a zpívej, Jeruzaléme! Podívej, přichází k tobě tvůj Král!
Je spravedlivý a přináší pomoc. Pokojně jede na oslu, na osličím hříběti.“
více

Sekce: čtenářský koutek


14.3.2024

Čistá láska se nehroutí pod obtížemi

Čistá láska je schopna velkých činů
a nehroutí se pod obtížemi a protivenstvími;
jako je láska schopná překonat velké těžkosti,
je také vytrvalá ve všedním,
každodenním únavném životě.
více

Sekce: čtenářský koutek


12.3.2024

Papež František (výročí zvolení 13.3.2013)

Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v argentinském Buenos Aires. Otec pracoval na železnici, matka zůstala v domácnosti, celkem měli pět dětí. Jorge vystudoval střední průmyslovou školu chemickou. V jedenadvaceti letech se rozhodl pro kněžství a 11. března 1958 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova (jezuité). Noviciát prožil v Chile, licenciát (doktorát) z filozofie obdržel na koleji sv. Josefa v San Miguel. Poté učil literaturu a psychologii na koleji Panny Marie Neposkvrněné v Santa Fé a na koleji Nejsvětějšího Spasitele v Buenos Aires. Kromě španělštiny mluví italsky a německy. více

Sekce: čtenářský koutek


7.3.2024

Jen jedno je třeba

Jen jedno je třeba: přijmout, že „Bůh mě tak miloval, že dal svého jednorozeného Syna, abych měl život“ (3,16). Pokud se ponořím do tohoto prostého janovského textu, tak asi zjistím, že v duchovním životě je skutečně třeba jen jedno: uvěřit v Boží lásku ke mně (1 Jan 4,16), čili přijmout Boží dar, Syna. více

Sekce: čtenářský koutek


2.3.2024

Může být stáří krásné?

Řekl bych, že jak pro koho a jak kdy. Poznat starého člověka či manžele a vidět či zakusit jejich vzájemnou lásku a dobrotu je krásné. Být svědkem stárnutí člověka, kterého dlouho známe a máme ho rádi, může být ale obtížné. Tam se nám jeho stáří třeba nelíbí a my mu jakoby nechceme dovolit, aby zestárl. To bývá problém dospělých dětí stárnoucích rodičů. Chtěli by mít rodiče stále „v plné parádě“. Jenže oni potřebují být milováni i při svém stárnutí. Je třeba nám, stárnoucím a starým, dovolit stárnout – a přitom nás neposílat na smetiště. Protože když nás pošlete na to smetiště, může být naší obranou, že se budeme stále stavět jako mladí. Nebudeme sami sebou. A to není nakonec pro nikoho dobré. více

Sekce: čtenářský koutek


29.2.2024

Velikonoce jsou původně zemědělský svátek. Proč si je připomínat v postní době?

Velikonoce, původně zemědělský svátek přejití od zimních k jarním pastvinám, dostávají ve Starém zákoně náplň novou (přejití z egyptského otroctví do svobody), a ještě hlubší v Novém zákoně (přejití z otroctví starého člověka ke svobodě dítěte Božího, přejití ze života starého k novému). A proč si připomínat smysl Velikonoc v postní době? více

Sekce: čtenářský koutek


26.2.2024

Jaký má smysl předvádět křížovou cestu?

Jaký má smysl předvádět křížovou cestu?
Snad v každém katolickém kostele visí na zdi křížová cesta.
Jaký má smysl předvádět Křížovou cestu v kostelích dnes,
a to od Aljašky po Kapské město?
O co v ní jde?
více

Sekce: čtenářský koutek