Bible kralická - Ž 132
Ž 132,1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Ž 132,2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
Ž 132,3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Ž 132,4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
Ž 132,5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Ž 132,6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Ž 132,7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Ž 132,8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Ž 132,9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Ž 132,10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Ž 132,11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
Ž 132,12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Ž 132,13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Ž 132,14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
Ž 132,15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Ž 132,16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Ž 132,17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
Ž 132,18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
