Dobrý den, mám několik otázek. Mám manželku Slovenku a nyní žijeme spolu v Ústí nad Labem, "provdala se do Čech", je evangelička, křtěná i konfirmovaná. Ale tím, že je ze Slovenska tak pochopitelně u slovenské Evangelické církve A.v. Já jsem bez vyznání, takže se v těchto věcí nevyznám, ale rád bych ji pomohl, podporuji manželku v její víře a nerad bych, aby přišla o něco, co ji bylo od malička vlastní. A bohužel ona sama neví, či jsou u vás stejná pravidla, případně či si navzájem se slovenskou Evangelickou církví A.v. uznáváte křtiny či konfirmace. Ráda by chodila kromě běžné bohoslužby i na požehnání atd. A nakonec bych se chtěl zeptat sám za sebe, jak jsem psal i když jsem bez vyznání, podporuji manželku v její víře, chodím na Slovensku s ní do kostela, a upřímně alespoň si z kostela odnáším minimálně morální a duchovní hodnoty. Otázka je tedy taková: Mohu také tady já, coby člověk bez vyznání chodit s manželkou navštěvovat kostel? Předem moc děkuji za odpověď. :-)

Vašeho postoje si velice vážím v době celkového úpadku morálky,etických postojů etc.je návštěva kostela(pokud kazatel káže ařídí se evageliem) prospěšná,ba i nutná pro zachování zdravého názoru.Ladislav Dlouhý,Pardubice.

Milý priateľu.

Moc krásne gesto, z ktorého cítiť vzácnu úprimnosť. Ja som farárka z ECAV, teraz v ČCE. Som veľmi vďačná, že tu môžem žiť a slúžiť. Žite aj vy slobodne, úprimne, ničoho, po čom vaše srdce oboch túži sa nebojte. Berte to ako volanie Ducha vo vás, čo chce to, čo potrebuje, aby mohol žiť a dosiahnuť pokoj s Božím Duchom, aby sa vám ľahšie žilo, kým ste tu. V Ústí je teraz moc fajn. Isto navštívte nielen bohoslužby, ale aj kaviareň a podobné podujatia, ktoré tunajší zbor ponúka. Pán Boh s vami. DHM

Zní to moc hezky. Je z toho cítit vřelé přijetí. Přeji jim to. Já když ale přijdu do církve, tak realita je jiná. Všem jsem ukradený a zájem není ani o mou spásu jako nové ovečky. Asi už jsem starej nezajímavej beran.

Tak to ma mrzí. Žiaľ, aj také spoločenstvá poznám. No počula som pádne argumenty intovertov, že práve túto vašu skúsenosť by potrebovali. Myslím, že je načase sa venovať každému a zisťovať jeho potreby. Jednoducho duštierstvo

S tím úplně nesouhlasím- myslím že je na čase věnovat se na našich setkáních Bohu a ctění Jeho jména. Jeho Duch nám pak dává jednotu. Samozřejmě je třeba být citlivý k potřebám příchozích, ale není to prvořadé. Nechápu taky úplně připomínku Anonyma, který si stěžuje že ho ignorují jako nově příchozího, ale jinde se prezentoval jako farář… Je to jiný Anonym, nebo jak to je?

Já se několikrát do církve chtěl vrátit. Výsledek? Velmi chladné až nepříjemné přijetí, resp. odmítnutí. Vzdal jsem to.

Veľmi ma mrzí vaša skúsenosť. No Božie slovo nás povzbudzuje Aby sme to nevzdávali. Hľadajte a nájdete. Proste a bude vám dané, klopte a otvoria vám. Prosím, vytrvajte aj v modlitbách. O

O to viac budete aj vy užitočný tým. Ktorí budú mať skúsenosť ako vy. q

Už se nikomu vnucovat nechci. Mrzí mě to kvůli dětem. Ale nedá se nic dělat.

Prosím, napíšte mi súkromne na mail. Život prináša prekážky, aby sme ich prekonali. Zvlášť, ak sa jedná o večný život

Jsem tu ale inkognito, nechci tu být prozrazen. Pokud mě neprozradíte, rád napíšu.

Ak budeme komunikovať cez môj súkromný mail, iný okrem Boha, medzi nami nebude :)

Děkuji. Večer napíšu.

Mohu se ještě zeptat, jak poznám, že nejste trol? Nerad bych psal osobní věci trolovi.

Môj Facebook Darina Hybska Majduchova Stačí?

Stačí. Děkuji.

Musím si ještě vše rozmyslet. Obávám se, že náš rozhovor mít smysl nebude. ČCE je velmi konzervativní uzavřená skupina lidí. Možná máte snahu vyjít vstříc, ale konzervativní dogmatický postoj zůstane. Bohužel mé dlouholeté zkušenosti říkají, že to, co bych si v církvi přál najít, nemá církev k dispozici a není schopna přijmout jinak, než dotyčného zájemce předělat k obrazu svému nebo se ho zbavit, případně ho přijmout jako občana druhého řádu. Ke spáse církev nepotřebuji, ale společenství by bylo fajn. Na druhou stranu si říkám, než takovéto, tak asi lepší žádné. Necítím se na to, abych se odtajnil, nic nezískal a ztratil zároveň svůj image, který tu mám a baví mě jako volnočasová aktivita. Dal bych se příliš všanc. Ale cením si vašeho zájmu - prvního tak po deseti letech mé snahy o získání společenství. Už se ale pár let moc nesnažím. Ale díky moc, Vašeho zájmu si cením.

Vzácny bratu v našom Víťazovi Pánovi Ježišovi Kristovi. Viem, čo prežívate a plne Vám rozumiem. Prežila som podobné. Dokonca aj na Slovensku. Dlho som sa tým trápila a hľadala vinu. No Duch Svätý vanie, kde chce. Tak sa mu zaľúbilo oviať ma a dať silu pokoja a lásky, aby som všetko, čo som prežila, zužitkovala. To bola pre mňa nová iskra nádeje, ktorá sa rozhorela a vďaka Bohu, horí dodnes. Z celého srdca Vám prajem, aby ste nové obdobie, ktoré je práve pred nami neprepasli. Ale začali s novým svetlom, novou nádejou, novou silou pokoja a lásky.

Začiatky sú nám vždy dané ako skvelá príležitosť, aby sme sa zamysleli, umyli, obliekli nové šaty a vyšli v ten Boží svet, do ktorého nás vystrojil a uschopnil náš úžasný Tvorca, Pán, milovaný Otec. Hlavne vtedy totiž môžeme zažiť nové, krásne veci, ak sa Mu plne odovzdáme a svoj život vydáme. Verte, On každého potrebuje. Aj nás chce o Vás a Vaše schopnosti a skúsenosti oBOHatiť Vami. Moc sa teším,keď sa tak stane.

Děkuji. Možná Vám někdy napíšu, ale potřebuji o tom ještě přemýšlet. Můj postoj a situace se příliš vymyká tomu, co čekáte a já už nemám za ta léta snahu snášet moralizování ani evangelizování mé osoby. Nechci Vám takový postoj dopředu implantovat, nicméně nikdy jsem se ničeho jiného nedočkal.

Anonyme, chápu lidi, kteří na církev zanevřou. Připadá jim, že jim společenství církve ublížilo. Mají ten pocit neoprávněně nebo oprávněně. Ano, křesťané dovedou ublížit, třeba i hodně, nebo i často ublížit. Všechno toto znám a chápu, je mi líto, že se to stává, ale znám i já sám takové konkrétní případy. - Nechápu však, když napíšete, že máte kritiku církve jako "volnočasovou aktivitu", která vás "baví" jen tehdy, když je nezávazná - když můžete zůstat inkognito. Byl byste ochoten pokusit se mi to vysvětlit? Mně to připomíná, jako když jsme si kdysi jako kluci při fotbale okopávali kotníky. Bylo to nefér, ale žádný rozhodčí tam nebyl. Jako ani teď na netu většinou není. A když správce stránek zasáhne, nazvete to cenzurou. - Myslím svou otázku vážně a otevřeně.

Milý bratu. Oslovujem Vás tak, pretože ste písali, že Vaša spása nie je ohrozená. Veľmi ma mrzí, ak som vo Vás vyvolala dojem, že Vás chcem evangelizovat. Ospravedlňujem sa, ak som sa nevyjadrila správne. Mojím najdôležitejším poslaním je ľudí milovať, a tak im odovzdávať Boha. Nič viac a nič menej. Myslím na Vás.

Děkuji.

Anonyme, není to o hledání nějakého ideálního společenství, ani o tom kdo z lidí Vás pochopí a přijme, ale o tom, jestli hledáte v životě Boha nebo jen sebe. Vy jen vykukujete ze své "díry" , sem tam uštknete, sem tam se politujete, sem tam kritizujete… Je na čase z té díry konečně vylézt. Nemyslím tím odtajnění tady, například mně Vaše identita vůbec nezajímá, ale trošku změnu úhlu pohledu, změnu způsobu myšlení. Už ne "co mám dělat abych tím neztratil to neb ono, nebo získal to neb ono", ale třeba přemýšlet jak můžete prospět někomu druhému, stejně jako Vám tady se snaží pomoct sestra ze Slovenska. Už jste se takhle za někoho nesobecky modlil? Jak je to dávno?

Sestra se omlouvá, že to vypadalo že Vás chce evangelizovat. Zač sa sestřička moja ospravedlňujeťe? Veď mame mluviť o Panu, našich zkúsenostech a vzťahu s Ním! To je naprosto prirodzené evanjelizování. Vaša aktivita, pochopení a modlitby za "Anonyma" budú jistě vyslyšeny. On bude mít možnosť sa rozhodnúť, zda pojde s Bohom alebo s Ďablom. Buďie sa dalej vymlúvať na své skúsenosti a hrozné kresťany ktoré kdysi stretol, alebo se stane konečně odpovedným za svoj život? Kéž by mal odvahu k tomu jedinému správnému rozhodnuti!

Vy jste děsný kazatel moralizátor, takové já opravdu nemusím. Jo a taky jste strašná konzerva, nuda příšerná, co proslov, to hřímání z kazatelny, snad mi ani neodpovídejte. Nejsem na jedné vlně s paní farářkou, ale ty její priority mi jsou tak nějak bližší než ty Vaše, přijde mi, že svého bližního opravdu miluje. Krom toho, se musím smát, jak jsem pro Vás úplně někým jiným, než opravdu jsem. Ale zas musím říci, že to je zábavné. Já se bavím normálně s normálními lidmi, s Vámi mě to akorát svádí akorát trolovat. Nechte si svá kázání pro někoho jiného, nejsem na to zvědavý.

Nečekal jsem, že budete nadšený. V podstatě ani nevím, co jste všechno psal Vy a co jiný "anonym", takže je těžké získat celkový obraz o Vašich postojích. Výzva k rozhodnutí, kterou jsem napsal je však aktuální a naprosto zásadní nejen pro Vás, ale i pro nás všechny okolo, pro mně v první řadě. Nejde jen o jednorázovou záležitost v životě člověka, ale o každodenní rozhodnutí v konkrétních věcech. Svá "kázání" si tedy nechám pro sebe a budu doufat, že v objetí nějakého milujícího křesťana pro Vás bude stejná výzva přijatelnější.

Vzácny bratu, moc Vám ďakujem za pochopenie i postoj. Z celého srdca prajem všetko len to najlepšie.

Milá sestro, děkuji za účast a podporu. Moc vzácný tu ostatním nepřipadám :) Děkuji za Vaše přání, i Vám Pán mocně žehnej!

Nie je podstatné,či sme vzácni v očiach ľudí😊. Ale vzácni sme všetci. Ba veľmi drahí, ak kvôli nám prišiel a celé dielo vykúpenia dokonal Boží Syn pre nás. Aj ja veľmi pekne ďakujem. Bolo mi cťou s vami spolupracovať

Môj milý bratu. Veľmi pekne ďakujem za moc krásne slová. Vidieť, že ste ich "dolovali" z hĺbky svojho srdca.

Premýšľam o Vašej otázke. Moje motivácie sa väčšinou striedajú z viacerých zdrojov Božieho slova, ktoré ku mne prehovára. Napr. niekedy je to Mt 7,1-2: "Nesúďte, aby ste neboli súdení, lebo akým súdom súdite vy, takým budete súdení, a aku mierou meriate vy, takou bude aj vám namerané." Teda moje pohnútky sú často čisto sebecké. Podobne i Mt 7,12: "Preto čokoľvek chcete, aby vám ľudia činili, čiňte aj vy im." Alebo čo človek rozsieva, to bude aj žať. Posúvajú ma však texty,ktré hovoria o motivácii Pána Ježiša: "bolo Mu ľúto zástupu…" Samozrejme som si vedomá aj textov ako napr.: Mt 10,34: "Nenazdávajte sa, že som priniesol mier na zem; nepriniesol som mier, ale meč.Lebo prišiel som rozdvjiť syna s otcom, dcéru s matkou, nevestu so svokrou." Môj ordinačný text však pred viac ako 20 rokmi bol jednoznačný: "Ajhľa, posielam vás ako ovce medzi vlkov. Buďte teda opatrní ako hady a prostí ako holubice." Mt 10,16. Osobne som prijala poslanie, ku ktorému ma Pán Boh postupne viedol - odovzdávať, rozsievať Jeho lásku. V doterajšom živote i službe som už vyčerpala odvzdávania zákona, a musím sa priznať, bola som v tom usilovná, v druhej polovici života už musím odovzdávať naplnenie zákona - milovať Božou láskou, prinášať pokoj a lásku.

Ďakujem za konverzáciu. Je to milé

Krásná odpověď, děkuji. Ono to tak obvykle bývá. V první polovině života bývá člověk radikální, nekompromisní. Pokud se posune dál, jeho radikalismus ustoupí lásce, empatii, neodsuzování. Hodně přemýšlím, jestli Vám mám napsat osobně.

Ponuku ste dostali a je stále aktuálna. Rozhodnutie je len na Vás.

Napsáno.

Děkuji za odpovědi a pochvalu. :-) Tak beru to, že její zájem je i můj, také mě v mých zájmech podporuje, a jak jsem psal, odnáším si z kostela oné hodnoty. Pravda, kterou musím chtě-nechtě uznat, je že Česko je známé ateismem, a je to bohužel v negativním smyslu znát. Opravdu má kostel co do sebe. Když porovnám lidi tu a na Slovensku, je to velký rozdíl, který bych si neuvědomil, kdybych tam nejezdil. Ať už v zachováním na SK a úpadku tradic v ČR, to jisté u morálních a duchovních hodnot. Jinak pro toho, kdo tu psal, že se nedočkal přijetí, je to o lidech. Já chodím, když jsme na Slovensku, do kostela v Hanušovciach nad Topľou (východní Slovensko), od kud manželka pochází, tam jsou lidé velmi srdeční a přátelští. A i když vědí, že jsem bez vyznání, je tam velmi vřelé přijetí, a měli jsme tam i svatbu. A ne jen v kostele vřelé přijetí, ale i obecně, v civilním životě ať je to kdekoliv. Co se věřících týče, je jich tam pochopitelně drtivá většina, málo kdo ateista, jak je známo o východním Slovensku, či Slovensku obecně. Jako co jsem tam slyšel, tak většinou jsou tam evangelíci tací, že nikoho nenutí, neodsuzují a přijmou každého. Hlavní je chování. Prý je to spíše typické pro katolíky, že kdo není jejich vyznání, Např. mému švagrovi (manželovi manželčiny sestry) se stalo, že katolický farář při podávání oplatek ho vynechal a tím ho de-facto vyloučil. Od té doby chodí pouze do evangelického. Ale jak jsem psal, znám to pouze tam. Jinak nevíte tedy někdo, jak je to s těmi uznáváními konfirmací a krstin? :-) Děkuji.

Čce všetko uznáva. Buďte rád, že teraz ste v Čechách :) Čo sa týka Hanusoviec, je to veľké svetlo na Slovensku vôbec. To by vám mnohí mohli závidieť skúsenosť s týmto zborom. Nie všetky sú také. Ale pravda je, že Slovensko je iné. I keď problémov je tiež viac než dosť. No vďaka Bohu, už je udaný iný smer. Pokoj Vám všade, kde pôjdete a nezabudnite : čo ste prijali, v tom zotrvajte a robte podobne :) Bude vás tu v Čechách oboch treba m

Dobře. V neděli máme v plánu první návštěvu, v kostela v Chotiněvesu. A do Hanušovec jezdíme velmi často, takže když jsme v Česku tak budeme chodit tu, a když jsme v Hanušovciach tak chodíme do kostela s manželčinou rodinou. Moc děkujeme za radu a přivítání. :-)

Rado sa stalo

Chotineves pozdravte. Aj toto spoločenstvo ste vyhrali:). Skvelé.