Téma: Proč čteme ve sborech na Zelený čtvrtek pašije? Kdy končí Velikonoce?

Od: Uživatel Evangnetu Jan Kirschner <>
Kdy: 11. 04. 2012 09:17
Předmět: Proč čteme ve sborech na Zelený čtvrtek pašije? Kdy končí Velikonoce?

Navigace: link | přehled | fórum
Vážení přátelé, mohl by mi někdo teologicky lépe objasnit, proč se v ČCE na Zelený čtvrtek čtou pašije? Nebylo by ekumenický vhodnější a bližší biblické tradici, pokud by se připomínala bohoslužba Poslední večeře Páně? Bohoslužba -často kolem stolu - s večeří Páně, někde i v původním sederovém duchu se v poslední době začíná objevovat v mnoha sborech, přesto se stále ve většině -pokud se ve čt. bohoslužby konají - čtou pašije.
Pašije je vhodnější číst dle mého názoru přímo na den utrpení páně - Velký pátek, nebo na Květnou neděli, kdy si od příjezdu Ježíše do Jeruzaléma přípomínáme události, které nás ve svatém Týdnu čekají.
Dle mého názoru je to více ekumenické i v souladu s biblickou tradicí. Pokusil jsem se téma shrnout v tomto článků: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3856
A druhé téma: Kdy končí Velikonoce? Ježíš se dával učedníkům podle Skutků spatřit do svého nanebevstoupení po 40 dní, přesto pro mnohé z nás končí Velikonoce velikonočním pondělím. Nebylo by vhodné dát větší důraz na velikonoční dobu třeba pravidelnějším slavením večeře Páně? V našem sboru v České Lípě a Novém Boru jsme se např. rozhodli vysluhovat VP až do Trojiční neděle každou bohoslužbu. Zajímají mě Vaše názory.
Od: Anonym: Ondra G194.228.169.--- )
Kdy: 13. 04. 2012 20:48
Předmět: Re: Proč čteme ve sborech na Zelený čtvrtek pašije? Kdy končí Velikonoce?

Domnívám se, že Vaše rozhodování ohledně čtení pašijí není možné rozhodovat teologicky a že zde je těžké mluvit i o nějaké biblické tradici (že bychom se třeba od pátku do neděle zamkli někde ve farské kůlně a nebrali telefony?:-)) V rozhodování bych doporučoval vzít v úvahu následující biblické texty:
a) „Proto každý zákoník, který se stal učedníkem království nebeského, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré.“ (Mt 13, 52) - nemusíme se bát tradice obnovovat i měnit, tradice nemá svazovat, ale umožňovat rozvoj.
b) Cvičení těla je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i budoucí. (1Tim 4, 8, popř. 1Tim 6, 11) - jde o to, zda forma pašijí probouzí ve společenství zbožnost. Pokud je tomu tak, bylo by možné číst pašije na Květnou neděli, ve čtvrtek i v pátek a návazně číst texty o vzkříšení v neděli, pondělí a další neděli (stejnou formou jako pašije, aby byla jasná návaznost). Z téhož důvodu je jistě možné častější vysluhování Večeře Páně, a to podle touhy místních věřících.
c) Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda. (1 Kor 3, 17) Z našich všech liturgických forem má být cítit svoboda a citlivost, která je na jednu stranu velmi odvážná, na druhou stranu dokáže ustoupit bratru, i když ho třeba právě vůbec nechápeme. Naslouchání potřebám členů místního společenství i potřebám evangelizace bych bral jako důležitější než tu nejsuperčistší teologickou pravdu.
Stejným měřítkem bych měřil i formu sederové večeře (kterou jsem sám nikdy nezažil) i případné jiné změny. A ještě jedna poznámka k otázce v nadpisu. Kdy končí Velikonoce? Pro křesťana nikdy. Proto vidím jako dobré, když se velikonoční texty nevytěsní jen čtyř nebo i do čtyřiceti dnů v roce.
Přeju mnoho zdaru do Vašich sborů!
Od: Kazatel ČCE Aleš Wrana <>
Kdy: 17. 04. 2012 11:50
Předmět: Re: Proč čteme ve sborech na Zelený čtvrtek pašije? Kdy končí Velikonoce?

Ahoj Honzo, myslím, že se nedá říct, jestli je více v souladu s biblickou tradicí či ekumeničtější číst pašije na Květnou neděli, na Zelený čtvrtek nebo na Velký pátek. Podle Agendy ČCE (II,129) se ve starých dobách "četlo na Květnou neděli z Matouše, ve čtvrtek z Lukáše, v pátek z Jana, v sobotu a na Boží hod z Marka". - Na to my bychom už dnes sotva měli trpělivost. - Podle mého se současná nejběžnější evangelická praxe čtení jedné verze pašijí na Zelený čvrtek ustálila proto, že dění Květné neděle ještě v rámci pašijí není, a Velký pátek má své vlastní silné téma. Takže Zelený čtvrtek vybyl. - Hloupým důsledkem bylo, pokud tyto bohoslužby na den připomínky Poslední večeře mívaly kvůli dlouhému čtení pořádek ve srovnání s jinými bohoslužbami velmi atypický a navíc (sic!) bez Večeře Páně. Ale, nakolik vím, se toto začíná v poslední době v mnoha evangelických sborech napravovat.
Velikonoční období "samozřejmě" trvá až do Neděle svatodušní, to ví i evangelická Agenda z roku 1986 (II,165).
Od: Uživatel Evangnetu Jan Kirschner <>
Kdy: 20. 04. 2012 14:52
Předmět: Re: Proč čteme ve sborech na Zelený čtvrtek pašije? Kdy končí Velikonoce?

Ahoj Aleši, zdravím tě a vzpomínám na nocleh u Vás na ostravské faře i na atmosféru barů ve Stodolní:-)
Zajímalo by mě, jaké "staré doby" má na mysli agenda, když uvádíš, že se četli pašije v ten a ten den. Mě se zdá jasně daná biblická tradice - stolování Ježiše s učedníky (tedy příležitost slavit ustanovení večeře Páně na Zelený čtvrtek - následně na Velký pátek - na den utrpení Páně číst příběh o utrpení Páně -pašije a třeba ani neslavit večeři Páně.
To mě také docela zajímá, proč je večeře Páně pro evangelíky tak podstatná na Velký pátek a máme i pojem pro jednoroční účastníky bohoslužeb -"velkopátečníci"
Je to třeba odkaz na Lutherovu teologii kříže?, důraz na jedinečnost vykupitelské smrti Ježíše Krista? Nebo jde jen o tradici ovlivněnou historickým vývojem apod?. Pro mě to je zrovna den, kdy by VP být nemusela.
Velikoční má být každá neděle, to souhlasím s panem Ondřejem a proto třeba večeři Páně každou neděli, alespoň v liturgicky slavnostních obdobích (Vánoční, velikonoční, ale i třeba adventní nebo postní)
Od: Kazatel ČCE Aleš Wrana <>
Kdy: 20. 04. 2012 15:54
Předmět: Re: Proč čteme ve sborech na Zelený čtvrtek pašije? Kdy končí Velikonoce?

Otázky po historii neumím odpovědět z hlavy, a z knih bys odpovědi určitě dohledal i sám.
Takže co vím ze své zkušenosti: večeře Páně na Velký pátek bývala pro evangelíky skutečně nejpodstatnější, právě s důrazem na jedinečnost Kristovy oběti. (Ale často s tímto důrazem přetíženým, aby se odlišili od římských katolíků, pro které byla nejdůležitější velikonoční neděle.) Výstižně to pojmenoval br. prof. Smolík: "tak dostala VP ráz povýtce velkopáteční" (Agenda I, 25). - A buďme rádi, že frekvence vysluhování se v evangelických sborech zvyšuje. Nejde to každotýdenně udělat hned.