Kde dusí nenávist, ať lásku vnáším
Ano, i to je někdy možné. Ale, viz
Mt6:24 „Nikdo nemůže být služebníkem dvou pánů; buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu." Tedy nemůžete milovat Boha a bližní, a zároveň milovat zvrácenost, která ničí duše vašich bližních. Tvrdit, že můžete mít slepou bezpodmínečnou lásku ke všemu a nikomu tím neubližovat je jen naivní omyl nebo lež.
kde tiskne bezpráví, ať křivdy snáším
Pokud vás tiskne bezpráví, to jistě snášet můžete, však také "jakož i my odpouštíme viníkům našim"… Ale kde tiskne bezpráví vaše bližní, a kde jim můžete pomoci, tam potichu cizí bolest snášet nemůžete…
ať víru rozsévám do pochybností
Víra má často přívlastek "Slepá"… Ne, slepá víra není to, co pomáhá. Prohlédněte, a pochybujte správně! (Pochybovat správně není nijak jednoduché…)
Je velká triáda Ducha - Paměť, Rozum a Vůle. To je mužská a aktivní triáda, minulost, přítomnost a budoucnost. Její ženská a pasivní analogie a ve skutečnosti tedy opak je Víra, Láska a Naděje. Slepá Víra v minulost, slepá Láska místo Rozumu určuje kroky nyní, a do budoucnosti Naděje, že to za mě někdo jiný vyřeší, místo Vůle se o to přiměřeně snažit zasloužit také sám…
Ano, můžete mít Důvěru, že vám Pán pomůže překonat problémy, ale musíte mít i Vůli se o překonávání těch problémů pokusit v rámci svých možností. Pán vás nebude nutit vysvobodit, když o to sami neprojevíte zájem, i v tom je naše Svoboda…
A především sám o sobě byste měl neustále pochybovat, jestli je vaše cesta dost správná, a ne se konejšit vírou v sebe, že to, co děláte, je jednoznačně správné a lepší to být nemůže…
Ať pokoj přináším, kde zuří hádky
Mt10:34 „Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč". Váš pokoj je jen falešné kolébání na cestě do propasti… Ano, leckde je dobré utišit malicherné spory. Tišit spravedlivý hněv až do bodu, kdy již pak není pomoci, ale není správné…
Pak celé body 3 a 4 té písně jsou správné…
Akorát snad toto:
než být pochopen, druhé chci chápat
Ano, ale co když chápete druhé a vidíte, že jejich problém právě nyní je, že oni nechápou… To není snaha být pochopen, ale to je snaha, aby oni pochopili svou volbu, kterou právě činí, ať už to chápou nebo zatím nechápou… Je někdy těžké umět jednat sice s převahou, ale jemně, tak, abyste druhému pomohl, a ne ho ještě víc zadusil jeho odporem… (Tohle platí asi v leckterých příkladech, ale vy to určitě znáte při jednání rodiče s dítětem, tam sice rodič také chce chápat své děti, ale ony musí pochopit, k čemu je rodič nabádá…)
