Hesla "Za vlast, národ, za šťastnou budoucnost atd.." už dnes lidem moc neříkají. Jejich smysl (původně motivační) byl brutálně vyprázdněn slogany typu "Ein Volk, ein Reich, ein Führer" či reálně-socialistické bláboly o občanské hrdosti a o milované socialistické vlasti. To minulé XX. století bylo plné divných idejí.

Možná, že pláčeme na nepravém hrobě. Vojáci z dnešních misí nejsou naši strýčkové z protinacistického odboje nebo z 311. čsl. peruti RAF.

V globální postmoderní společnosti je to tak nějak všechno jinak. Hrát na "národní strunu" je passé. Bez dostatečného finančního ohodnocení nikdo kalašnikov v kosovské, irácké či afgánské misi do ruky nevezme. Jsou to skuteční profesionálové 21. století. A válka je skutečné tržní prostředí…