To že je Buddhismus předsíní křesťanství nemám problém přijmout, jednak nejsem buddhista a jednak jsem otevřený všemu co přijde. Zatím jsem nenašel nic většího než vědomí celku, s křesťanstvím mám ten problém, že dělí, ale nemůžu tvrdit, že někdy v budoucnu neuvidím křesťanství úplně jinýma očima. Vědomí já je příčinou všeho utrpení, Jung v komentáři v Tajemství zlatého květu píše, že zásadní životní problémy se nedají vyřešit, dají se jen přerůst, tím myslí že dojde k rozšířením vědomí já, z jehož perspektivy nemají už ty problémy význam. V mých očích je Adamův pád symbol pro uvědomění si já, s nímž souvisí veškerá bolest a smrt. Přijetím Krista toto já umírá. Pokud tu zůstává i potom nějaké personifikované já proměna neproběhla. Ve skutečnosti to je iluze. Pesonifikovaného já se nelze zbavit, ale lze prožít, že nekončí naší kůží, na to slova nestačí. Některé drogy působí tak, že dokáží rozšířit, utumit nebo vymazat vědomí já, proto působí zklidňujícím účinkem na pacienty, které bolí jejich já, osobní zkušenost s tím nemám. Hezký den Jdu něco dělat.