Krize/Vize ČCE

Otevřená diskuze - jakýsi evangelický think tank, který se pokusí dlouhodobě a systematicky zaobírat situací ČCE.

Odpověď na příspěvek: VII - ORGANIZACE, SPRÁVA A MANAGMENT CÍRKVE

Od: Uživatel Evangnetu Pavel Duchan <>
Kdy: 14. 02. 2011 15:25
Předmět: VII - ORGANIZACE, SPRÁVA A MANAGMENT CÍRKVE

Poté, co jsem přijal téma o managementu sboru a církve, otevřel jsem si skutky apoštolů, vedle toho církevní řády a začal shromažďovat podklady pro pěkný elaborát na téma management církve. Bohužel, uprostřed přípravy jsem si přetočil pár stránek v Bibli a začetl se jinde. Bibli jsem skoro až vztekle zavřel. Je k ničemu! Církevní řády jsem zavřel hned poté. K ničemu! Z ověřených zdrojů prostě čerpat nelze. Řády počítají s normálním chodem věcí, Bible pak s církevním boomem. Jenže podle mě je v církvi krize (nebo krize v církvi?). A pokud je v podniku krize, uplatňuje se tzv. krizové řízení, respektive krizový management. Okolnostmi jsem tedy nucen psát o krizovém managementu církve.
Struktura církve: 14 seniorátů, 250 farních sborů, 450 církevních objektů.
Peníze nejsou, církev hospodaří se ztrátou. Spousta sborů látá rozpočty a snaží se udržet kostel stojící. Krizový plán – farář bude dělat na půl úvazku, ostatní členové sboru si pak musí rozdělit následující úlohy – byrokratický chod sboru (vykazování vůči církvi a styk s úřady), ekonomický chod sboru (účetnictví), funkci fundraisera (hledače grantů) a kostelníka. Vše zadarmo z lásky ke sboru a církvi. Samozřejmě, pokud sbor nemá na opravu kostela, najde náhradní prostor k bohoslužbě a kostela se zbaví, ať již za symbolický obnos nebo se ziskem. Zisk se uloží do fondu „dojíždění“.
Jak funguje fond dojíždění? Tam, kde je vedle sebe několik slabých sborů by bylo sympatické, kdyby se lidé z jednoho sboru, který se zbavil kostela dopravovali do místa, kde kostel je. V praxi by to vypadalo asi tak, že v neděli by se našel ochotník, který stejně chce jet do kostela, takže zbytek lidí vezme do auta (spotřeba mu stoupne o 30 korun na 100km než kdyby jel sám, to jej snad nepoloží). Pokud by jej to mohlo položit, domluví se s cestujícími na ceně „jízdenky“. Pokud je to skutečně chudá oblast, nezbytné náklady na jízdu by se dal hradit právě ze zmíněného fondu „dojíždění“. Tím by vznikaly větší sbory, které by měly šanci přežít. Ideálem je pak, když z každého místa, ze kterého se dojíždí, bude jeden člen staršovstva, který zároveň bude organizovat alespoň jedno modlitební setkání / biblickou hodinu týdně v místě bydliště.
Další dva fondy solidarity – řízené senioráty a církví by pak dohlíželo na přerozdělování malé části (10%) z příjmů sborů pro sbory potřebnější. Jistě žádný křesťan nebude křičet, že ty peníze dává SVÉMU sboru, vždyť jde o celou církev, církev by měla fungovat. Ale věřím tomu, že sbory budou dávat i více, vždyť jako křesťané víme, že kolik jsme dali, se projeví podle toho, kolik peněz nám zbyde.
Jako klíčovou zde vnímám úlohu laiků a jejich zvýšenou ochotu podílet se na chodu církve a vysoký morální apel na všechny zúčastněné. Nelze opomenout, že pokud je průměrný dar v ČCE 300 korun za měsíc, tak lidé zřejmě neslyší na doporučení 3-5% z čisté mzdy. Což mě plynule přivádí k problematice ústředí církve – těch necelých 40 lidí bude potřeba nadále platit, rozhodně se necítím na návrh restrukturalizace. Ale třeba to navrhne někdo z vás! Nebo byste to dělali celé jinak?

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód