Nazdar Aleši

Píšeš:" Já si fakt neumím představit, co dělá farář na sboru, kde má 20 lidí v neděli a během týdne jen biblickou"

Já jsem na takové sboru sloužil a i můj současný sbor takový je.Ty sám dobře víš, čím jsem prošel. V Takovém sboru je potom těžiště práce v pastoraci, která by měla vést k tomu, že časem ve sboru bude i něco víc. Je to ale časově a často i psychicky náročná práce s nejistým výsledkem. Souvisí to i s revizí kartotéky, která často bývá v katastrofálním stavu. Farář na takovém sboru se o ni nemá moc s kým rozdělit. Potom na něm často leží i velký díl starostí technických a ekonomických,kterým často nerozumí, takže ho to připraví o další kus času a energie. Na vytváření nějakých projektů, jak ty popisuješ, mu moc času a energie nezbývá. Nemá ani příliš s kým to dělat. Po tom, co jsem sám zažil si myslím, že menší sbory potřebují spíše než pomoc finanční pomoc personální - aby mohli vytvářet projekty, na které by se potom dalo získat peníze, ať už od bohatších sborů, tak třeba i z grantů atd. Tady v Chebu jsem velice vděčný za personální pomoc lidí ze sousedního sboru.Ale to je na delší diskusi o organizačním modelu církve, zavedení filiálních sborů atd.