Ale synodní rada přeci nevydala žádné "stanovisko jménem druhých". Zmíněný text je předkládán jako postoj synodní rady a jako podklad pro širší diskusi v církvi. Po ní teprve (a předpokládám, že i po patřičných úpravách, které se budou snažit tuto diskusi reflektovat) se má stát prohlášením synodu ČCE. A samozřejmě ani toto prohlášení jistě nebude vyjadřovat názor všech členů církve, ale z demokratické podstaty našich insitucí se bude snažit postihnout většinový názor. To ale proboha neznamená, že bude kdokoli z členů církve nucen s ním souhlasit, souhlas stvrzovat podpisem, že při odmítnutí bude vyloučen ze svátostného společenství církve apod., jak by se dělo, kdyby platilo vaše přirování k předlistopadovým agitkám…

Já si trochu nevím rady s chiliastickými náběhy některých předkládaných hodnocení EU, k čemuž má naše tradice sklony; nicméně je to spíš uměřené. Převažuje ve mně dojem, že text je v intencích 1Tm 2,1-2, tedy střízlivého volání po fungujícím a mírumilovném státním zřízení (které je jedním z předpokladů pro Tebou zmíněné "kázání Krista" církví):

"…chceme jako občané Unie napomáhat tomu, aby EU svými demokraticky volenými institucemi prováděla poctivou, racionální politiku, byla pro svět věrohodná a ekonomicky prosperující."