No jo, ale nepoznáváme se v tom taky trochu? Na jedné straně doslovný výklad, který pak narazí na fakta, která se tomu příčí, na druhé straně tvrzení, že biblická zpráva o prvotním pádu člověka a jeho důsledcích pro lidstvo nemá s historií nic společného a je to jen obecná metafora o každém z nás, jako bychom se už nerodili do světa odloučeného od Boha, ale dostali jsme se do něj až v důsledku našeho osobního hříchu. Ale to přece taky není pravda. Nebo člověk, plynule se vyvinuvší ze zvířat, byl od Boha odloučen od samého počátku bez svého přičinění, jak vypráví evolucionismus (protože koneckonců v jeho příběhu Bůh nemá co dělat)? Ale pak zvěst o spáse skrze Ježíše Krista ztrácí smysl. Copak jsme si nevšimli, že evangelium je v podstatě protipólem ke Genesis 3 a že v plnosti dává smysl jen na jeho pozadí? Jistě, Ježíš nás vykoupil z našich osobních hříchů, ale to jaksi není ještě celé, spása skrze něj znamená přece ještě něco víc, podle Pavla má vesmírný význam a dopad na celé stvoření…

Tak jak to tedy chápat? Mladí lidé vyrostlí v církvi, když začnou sami přemýšlet, třeba docházejí k závěru, že ten první přístup je zaslepeností a ten druhý snahou sloučit neslučitelné…

Osobně si myslím, že bychom v našem vyznání neměli spadnout do jednoho ani do druhého. Ano, Genesis 3 je obrazným vyprávěním, ale o něčem, co se historicky reálně odehrálo. Pokud to popíráme, obávám se, že popíráme i jádro křesťanské zvěsti a našeho vyznání.