Dovolil bych si trvat na dvojznačnosti výrazu u Jana. Mezi Janem a epištolou Petrovou není zvláštní rozpor - prostě odlišní autoři a Petrova epištola to chápe pasivně, aby tak odkázala k boží iniciativě znovuzrození - vyplývá z božího otcovského vztahu k Ježíšovi, takže "nové zplození" křesťana vede ke zkušenosti vykoupení. Znovu-zrození-shůry znamená pak, že křesťan se nevyznačuje jen vírou jako jakýmsi přídavkem, o němž si někdo myslí, že ho potřebuje, zatímco jiný, že ne, nýbrž jakožto "boží syn" / "boží dcera" prošel osobní transformací. A to je něco, co charismatické křesťanství nastoluje manipulativně a naivně a co klasický protestantismus nevědomě a nafrněně zadupává. Má to ale ještě další souvislosti, což by stálo za další studium.