Odpověď na příspěvek: Re: malé odpovídání

Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 27. 11. 2008 11:11
Předmět: Re: malé odpovídání

Myslím, že tady Jirka Hoblík nasměroval diskusi správným směrem. Na rozdíl od bratra Kupky si nemyslím, že technologie, včetně těch modlitebních, mohou být čímsi víc, nežli jen určitým symptomem. Ale jistá zdrženslivost v modlitební činnosti je i opodstatněná Ježíšovou výzvou v Mt 6,5-8 k neokázalé zbožnosti. Ne stydlivé, ale neteatrální. Co však skutečně podstatné je, je znovuzrození.
Jirka nás upozornil na podstatný fakt, že to není jen doménou těch, kdy si tento pojem přisvojili a vnutili mu své vlastní chápání. Sociologickou funkcí náboženství je stabilizace určitýchz poměrů. Ve víře, jejíž podstatou je znovuzrození či spasení, nemůže jít o stabilizaci poměrů, osobních i nadosobních, nýbrž voláme po změně. Křesťanské je na tom to, s čím jsme nespokojeni a po jaké změně voláme?
Jsme-li si tedy s to klást otázky, před jaké nás postavil bratr Molnár, myslím, že vůle po změně a nápravě v ČCE přece jen nechybí. Otázkou je, jaký obsah tomuto volání po změnách dáme. Slovo znovuzrození zprofanovali evaqngelikálové, slovo následování ti, kdo umějí akorát citovat název Bonhoefferovy knihy. Zkusme to nazvat učednictvím. Ostatně Mt 28,19-20 nás neposílá lanařit lidi, vylepšovat sborové statistiky, zachovat svoji církev jako organizační jednotku, ale zvát k učednictví. Jsme jako členové ČCE učedníky Kristovými? Jak se to projevuje - osobně, ve sboru, v církvi jako v celku, v křesťastvu a ve společnosti? například naše obec něco z toho, že je mezi ní sbor učedníků Kristových? Pak může pozvání ke spolunásledování KRista znít věrohodně.
Učednictví přitom není podmínkou spasení, ani cestou ke spáse, je spasením. Nechceme-li trčet v otroctví mimo prostor učednictví, chceme-li být vytrženi z daného stavu jako Židé z egypta pro učednictví, voláme po spáse, hledáme království boží a jeho sravedlnost, žízníme po spravedlnosti, pak by to bylo dobré, jen tak dál.
S bratrem Kupkou nemohu souhlasit ani v tom, že "všichni máme tak trochu pravdu". Tu musíme spíš všichni hledat. Tato diskuse nikomu nepatří, nikdo do ní nemusí tudíž vstupovat s omluvou. Je veřejná. A diskuse v křesťanském duchu by především měla být vzájemnou službou všech zůčastněných k poznání pravdy a povzbuzování se k učednictví. Kdo do ní vstupuje, slouží svým bratřím a sestrám.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód