Píšete-li (píšou-li) "Mzdou hříchu je smrt", tak to je přesně ta Karma nebo Kauzalita (Důsledky Příčin), i když leckdy je to měkčí trest, třeba jen Neštěstí (ve smyslu absence Štěstí - jako třeba jinde píšu, že "v Pekle není Radost, Peklo se (jen) Veselí"… zde myšleno (i?) "Peklo na Zemi"… Inu, ale neveselí se pořád…), a není v tom mnohdy nic nadpřirozeného…

Otroctví hříchu také funguje tak, že čím víc se dráždíte, tím méně jste citlivý(á) a tím víc se musíte dráždit, aby to vyvolávalo nějaký požitek… Čím víc potěšení vyhledáváte, tím víc vám chybí mezi tím a žene vás za dalším a to staré je nudné a šedé. Kdybyste na začátku zůstal(a) skromný(á) a jemný(á), můžete mít radost i z drobností, které jinak při zvyku velkého dráždění neoceníte. To samé platí i o Filmech (o těch možná především?), jak vám postupně nahrazují radost z reality… Nebo o kořenění jídla. A samozřejmě o drogách včetně alkoholu, a smilstvu atd…

Nedávno jsem to psal - kdy nebudete mít Nedostatek? Když nebudete Lační, toužící mít čím dál víc… I proto, že « přizpůsobit potřeby možnostem bývá snazší, než přizpůsobit možnosti potřebám »… (Tohle vysvětlení se mi tam nakonec doplnit nevešlo, tak teď je to aspoň tady…) (Protože možnosti potřebám se skoro přizpůsobit nedají, protože když to zkusíte, tak se ty "potřeby" zas posunou o kus dál… I ekonomicky, i citové požitky nebo stravovací návyky atd…)

Víte, zjednodušit Hřích jen na to, co člověka Zabíjí, je neprospěšné, protože pak lidé nechápou, co je _jen_ zotročuje a proč (tedy spíš "jak")…

A ovšem, Peklo, to v Bibli skoro není, to je až z Talmudu a Katechismus už od Antiky… Ale udržovalo to Morálku celý středověk, takže to fungovalo, dokud a protože tomu lidé věřili, aby tu to Peklo na Zemi bylo jen přiměřené možnostem… Já to nechci rozporovat ani potvrzovat, protože by to brali příliš vážně. (A ovšem, když pochopíte, že jsou dva prostory vedle toho našeho, jeden "nahoru" a jeden "dolu", něco na tom možná je, i když ty středověké představy jsou možná poněkud nebo dost zkreslené…) Jen je potřeba _i_ těm, co už na Peklo nevěří, a o to víc se uvrhávají do Hříchu bez Morálky, vysvětlit, že je (i) Peklo na Zemi a dělají si ho Lidi sami a i navzájem, ve zcela reálném (i symbolickém) smyslu…

A ovšem, když jsem psal o Covington Catholics nedávno, tak trochu jako pohádku ale dost skutečnou, tak jsem si tam všimnul čertů jak vystřižených z nějaké Pohádky… (Jenže oni to tam nepoznají, protože ty pohádky, třeba "Princezna ze mlejna" a podobné, by tam neprošly cenzurou… To možná ještě uvidíme, kdy nám je tady zkusí zakázat a jak (doufám) narazí… Nebo kdyby zkusili, aby si ta princezna nebo děvečka nakonec radši vzala toho čerta, vodníka nebo knížete? To by byl fakt škodlivý blud… Nenechte si kazit děti…) A tím mi došlo, čím nás tady u Slovanů ty pohádky (zejména o čertech - na ty nemají v angličtině ani správné slovo, tam tenhle pojem totiž vůbec neznají) také celou dobu chránily, kromě té běžné Morálky… Díky Bohu za ně… A rozhodně si je nenechte vzít, každé dítě by mělo poznat čerta, když ho někde uvidí… Takové pohádky jsou Národní Poklad, a neubývá z něj, když z něj rozdáváte, ale může zmizet, když je zakážete nebo zapomenete v pohrdání, to by byla fakt škoda… A ovšem takový "čert" je něco dost jiného než Ďábel z tohoto verše 8:44, ty čerty jsme tady zdědili od Slovanů (možná přesněji: ty čerty v pohádkách nám tu Bůh nechal na ochranu u Slovanů jako varování, když už nás tam na těch pláních v jižním Rusku statisíce let pěstoval (prý) z černochů, v Evropě byl tou dobou ledovec a lidi z Blízkého Východu jsou napůl Afričani… Nebo nám zkuste vysvětlit, jak v té době vymysleli zlé umouněné chlupaté, co se z nich občas kouří, když byli tou dobou za pouští, vysokými horami a nebo za oceánem? Nebo možná nějakého přivezli (((kupci))) z dálky, Slované viděli a vymysleli si ty pohádky sami, ale je vidět, že to dlouho fungovalo a bylo to užitečné…)…

Když o tom tak přemýšlím, už dvakrát jsem psal něco jiného, co je "Sůl nad Zlato", tak teď do třetice, že možná ta "Sůl nad zlato" jsou (dobré,národní) pohádky? Ale nenechte si sypat místo nich pepř z Hœllywoodu (z peklolesa), ani kdyby ho přejmenovali nebo když mají někde pobočky… (A mimo jiné proto, že že to dobře dopadlo poznáte podle toho, že my nebudeme muset vyhodit Princeznu ze Mlejna, ale oni si své racemix pohádky strčí někam do archívů, protože je nikdo rozumný nebude sledovat a ani si nenechá kazit dětit škodlivými bludy… Nebo ještě přesněji: Rasoslepé pohádky s pěknými černochy nechte radši černochům… Prostě nemusíte spolknout každé hovno u cesty jen proto, že vypadá zajímavě, nebo že si ho (((filmaři))) navzájem pochválí… Čímž neříkám, že jsou všechny škodlivé proto, že jsou odtamtud (ono to je i třeba BBC, ta zkratka má víc významů a mají ho třeba jenom v hlavě… aha, je to s nějakým kohoutem, co má přejít po mostě? (teď si to nepamatuji a hledat to budu třeba jindy, teď jsem našel jinou a také je trochu o tom) Tak tady ho máte a žeňte ho zase pryč, nebylo to proroctví, ale varování…), ale říkám, že některé pohádky odtamtud jsou vysloveně škodlivé… A pokud to má být Sůl nad Zlato, tak ale ta se nehltá…) (K tomu tedy dodám, tady na vesnici z přátel asi pět až deset rodin a přijíždějící občas, nula z nich má doma televizi (i když já jako mladší jsem pohádky sledoval, tehdy tak asi jednu možná dvě týdně a večerníčky), leckdo z nich asi má doma počítač nebo notebook pro rodiče, leckdo možná skoro všichni z dospělých mají telefon na telefonování ale nehrají na něm hry a telefonem se spíš zvou potkávat osobně (i když se vzdálenými přáteli se občas bavím i dlouho, ale to zas vyjímečně), ale žádné z dětí (od malých až do 12-14) tu nemá vlastní telefon, když nikam daleko nedojíždějí a nepotřebují ho, a rostou jim spokojené a zdravé děti a vůbec to nevypadá, že by jim to chybělo… Já jsem tu trochu vyjímka, když sedám u počítače a jím u televizních zpráv (na srovnání zad, aby na mě někdo taky přes den mluvil, a abych vyvažoval zas to, co čtu z druhé strany), jsem tu divnej… Já neříkám, že takoví máte být všichni, ale že to tak také jde a jsou ti lidé spokojenější… I tohle je ten rozdíl mezi (častým) Veselením se (skoro bez radosti) a (občasnou ale častou) Radostí (a jen s občasným ale čistým veselením)…)