Bible kralická - Ž 6
Ž 6,1 (6,1) Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. (6,2) Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.
Ž 6,2 (6,3) Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.
Ž 6,3 (6,4) Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?
Ž 6,4 (6,5) Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.
Ž 6,5 (6,6) Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati?
Ž 6,6 (6,7) Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.
Ž 6,7 (6,8) Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.
Ž 6,8 (6,9) Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.
Ž 6,9 (6,10) Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal.
Ž 6,10 (6,11) Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni.
