Bible kralická - Ž 51

Ž 51,1 (1,1) Přednímu z kantorů, žalm Davidův, (1,2) Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. (1,3) Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Ž 51,2 (1,4) Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Ž 51,3 (1,5) Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Ž 51,4 (1,6) Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
Ž 51,5 (1,7) Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Ž 51,6 (1,8) Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Ž 51,7 (1,9) Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Ž 51,8 (1,10) Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti , kteréž jsi potřel.
Ž 51,9 (1,11) Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Ž 51,10 (1,12) Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
Ž 51,11 (1,13) Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Ž 51,12 (1,14) Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Ž 51,13 (1,15) I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
Ž 51,14 (1,16) Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
Ž 51,15 (1,17) Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Ž 51,16 (1,18) Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Ž 51,17 (1,19) Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Ž 51,18 (1,20) Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
Ž 51,19 (1,21) A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.