Bible kralická - Mk 5,21-43

Mk 5,21 A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A on byl u moře.
Mk 5,22 A aj, přišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho,
Mk 5,23 A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
Mk 5,24 I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.
Mk 5,25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
Mk 5,26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
Mk 5,27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.
Mk 5,28 Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
Mk 5,29 A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
Mk 5,30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
Mk 5,31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
Mk 5,32 I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila.
Mk 5,33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
Mk 5,34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
Mk 5,35 A když on ještě mluvil, přišli někteří z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
Mk 5,36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
Mk 5,37 I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
Mk 5,38 I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
Mk 5,39 I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať jest děvečka, ale spí.
Mk 5,40 I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
Mk 5,41 A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň.
Mk 5,42 A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
Mk 5,43 A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.