Bible kralická - L 18,18-27
L 18,18 I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?
L 18,19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
L 18,20 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
L 18,21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
L 18,22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
L 18,23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
L 18,24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
L 18,25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
L 18,26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
L 18,27 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
