Bible kralická - L 1,26-56

L 1,26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
L 1,27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
L 1,28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
L 1,29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
L 1,30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
L 1,31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
L 1,32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
L 1,33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.
L 1,34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
L 1,35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
L 1,36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
L 1,37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
L 1,38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
L 1,39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
L 1,40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
L 1,41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
L 1,42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
L 1,43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
L 1,44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
L 1,45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
L 1,46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
L 1,47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
L 1,48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
L 1,49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
L 1,50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
L 1,51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
L 1,52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
L 1,53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
L 1,54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
L 1,55 (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.
L 1,56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.